Jak je to s placením výživného (alimentů) dlužníkem v insolvenci?

Jak je na výživné v oddlužení pohlíženo? Kdo mi bude výživné (alimenty) posílat? Na koho se obrátit, pokud mi výživné není zasíláno a bývalý manžel je v insolvenci? Je dlužník povinen výživné při oddlužení nahlásit správci? Mohu při oddlužení požádat o snížení či zvýšení výživného? Má probíhající oddlužení na snížení či zvýšení výživného nějaký vliv? Odpovědi na tyto otázky naleznete níže.

Zahájení insolvenčního řízení o oddlužení a jeho průběh nijak neovlivňuje povinnost dlužníka – osoby povinné platit výživné – hradit výživné oprávněnému příjemci výživného. Jinými slovy: při oddlužení nebo při jeho zahájení je povinný povinen výživné nadále hradit.

Úhrada výživného dlužníkem v oddlužení v praxi probíhá tak, že výživné hradí oprávněnému insolvenční správce, a to ze srážek z příjmů dlužníka provedených pro potřeby oddlužení. Pokud tedy není dlužníkem v insolvenci oddlužení placeno, je třeba se obrátit na jeho insolvenčního správce. Insolvenčního správce nalezete v insolvenčním rejstříku u insolvenčního řízení daného dlužníka.

Tíží vás dluhy a exekuce? Nevíte, komu a kolik dlužíte? Potřebujete poradit s oddlužením či snížením splátek?

Chci konzultaci zdarma

Jak je na výživné v oddlužení pohlíženo?

Výživné, které má dlužník v oddlužení platit na své vyživované osoby, je v každém insolvenčním řízení v přednostním postavení. Jedná se o tzv. pohledávku za majetkovou podstatou a jako takové je výživné hrazeno správcem z prováděných srážek v oddlužení přednostně před ostatními pohledávkami jiných věřitelů. Nezbytnou podmínkou úhrady ovšem je, aby byly srážky dostatečně vysoké pro úhradu výživného.

Výživné se pro potřeby snadnějšího rozlišení dělí na výživné dlužné a výživné běžné.

Dlužné výživné je takové výživné, které již mělo být uhrazeno, ale dosud nebylo. Jde vlastně o kumulativní dluh na výživném k aktuálnímu datu. Běžné výživné je pak výživné, které má být placeno dlužníkem běžně každý měsíc. Jde tedy o výživné „do budoucna“. Oba druhy výživného mají přednostní postavení pro svou úhradu.

Důležitou poznámkou je pak okolnost, že výživné (dlužní i běžné) se v insolvenčním řízení hradí nejen přednostně, ale i v plné výši. A to kdykoli, jakmile pohledávka na něm vznikne. Neplatí tedy pro něj žádná úleva či osvobození.

Kdo mi bude výživné (alimenty) posílat?

Je-li dlužník v insolvenčním řízení, posílá výživné nebo jeho splátky oprávněnému insolvenční správce. K tomu může použít jen výtěžek z oddlužení, v praxi jde nejčastěji o srážky, které jsou prováděny z příjmů dlužníka pro potřeby oddlužení.

Pro úhradu výživného je nezbytné, aby správce o povinnosti dlužníka hradit výživné věděl. Existuje-li povinnost hradit výživné již při zahájení oddlužení, je dlužník povinen tuto povinnost uvést v návrhu na povolení oddlužení. Pokud ale povinnost hradit výživné vznikne dlužníkovi až v průběhu oddlužení, je toto povinen oznámit správci. Neučiní-li tak, může se na správce (kdykoli) obrátit oprávněná osoba. Nejlépe písemně prostřednictvím insolvenčního soudu. Pokud si s tímto nevíte rady, využijte naší právní pomoci a kontaktujte kolegu v místě vašeho bydliště ZDE. 

Na koho se obrátit, pokud mi výživné není zasíláno a bývalý manžel je v insolvenci?

Na insolvenčního správce daného dlužníka. A to písemně nejlépe prostřednictvím insolvenčního soudu. S uvedením okolností potvrzujících vznik nároku na výživné a jeho trvání (tj. rozsudkem, kterým bylo výživné přiznáno).

Je dlužník povinen výživné při oddlužení nahlásit správci?

Ano. Pokud má dlužník povinnost platit výživné stanovené už před žádostí o oddlužení, musí výživné uvést mezi své pohledávky (dlužní výživné). A zejména je povinen doložit soudu, na koho a jak vysoké výživné je povinen hradit. Tato okolnost je důležitá pro správné posouzení splnění podmínek pro povolení oddlužení, konkrétně výživné ovlivňuje výši srážky použitelné z příjmů dlužníka pro oddlužení.

Vznikne-li povinnost hradit výživné dlužníkovi během probíhajícího oddlužení, je povinen toto oznámit správci a zejména mzdové účetní (která srážky pro potřeby oddlužení provádí). Správce bude požadovat odložení vzniku povinnosti hradit výživné, tj. doložení rozhodnutí soudu o stanovení výživného, oprávněné osoby a jeho výše.

Nesplní-li dlužník výše uvedené povinnosti, hrozí mu v prvém případě to, že soud posoudí jeho přístup jako nepoctivý záměr a oddlužení nepovolí (případně ho zruší, pokud již povoleno bylo). Ve druhém případě, kdy povinnost hradit výživné vznikne až během oddlužení, pak dlužník riskuje zatajením své povinnosti a neplacením výživného zrušení oddlužení z důvodu vzniku nové pohledávky, kterou není schopen splácet.

Mohu při oddlužení požádat o snížení či zvýšení výživného?

Ano. Dlužník v oddlužení není probíhajícím oddlužením nijak omezen v tom, aby mu výživné bylo sníženo či zvýšeno. Proto je možné zažádat o snížení či zvýšení výživného během oddlužení kdykoli. Oprávněným z výživného nebo samotným dlužníkem.

O zvýšení či snížení výživného rozhoduje okresní soud – jiný soud než soud insolvenční. Okolnost, že je dlužník v oddlužení, není pro stanovení nové výše výživného určující. Při stanovení nové výše výživného vychází soud výhradně z majetkových a příjmových poměrů povinného – dlužníka. Může, avšak nemusí, při svém rozhodování zohlednit okolnost probíhajícího insolvenčního řízení. Vzhledem k okolnosti, že výživné má postavení přednostní pohledávky hrazené v oddlužení před ostatními pohledávkami věřitelů, není dle našeho názoru probíhající oddlužení dlužníka – povinného nijak rozhodující pro určení nové výše výživného.

Má probíhající oddlužení na snížení či zvýšení výživného nějaký vliv?

Nemá. Probíhající oddlužení nijak přímo neovlivňuje soudní řízení o nové výši výživného. Okresní soud rozhoduje o žádosti o stanovení nové výše výživného odděleně, v samostatném soudním řízení nezávislém na insolvenčním řízení, v němž probíhá oddlužení dlužníka.

V přístupu okresního soudu k tomu, že je povinný – dlužník v oddlužení, viz předchozí odstavce.

§ 169 insolvenčního zákona

Pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou
(1) Pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou jsou

a) pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců, pokud zákon ohledně některých z nich nestanoví jinak,

b) pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví,

c) pohledávky státu – Úřadu práce České republiky za náhradu mzdy vyplacené zaměstnancům a za prostředky odvedené podle zvláštních právních předpisů a pohledávky státu – správce daně vzniklé na základě povinnosti provést opravu odpočtu daně v případě reorganizace nebo povinnosti provést opravu odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty,

d) pohledávky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem,

e) pohledávky věřitelů na výživném ze zákona,

f) náhrada nákladů, které třetí osoby vynaložily na zhodnocení majetkové podstaty, mají-li z toho důvodu proti dlužníku pohledávku z bezdůvodného obohacení,

g) pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria vyhlášeného před zahájením insolvenčního řízení ze smluv podle § 122 odst. 2, bylo-li insolvenční řízení zahájeno ve lhůtě 1 roku od zániku moratoria,

h) další pohledávky, o kterých tak stanoví tento zákon.

(2) Není-li dále stanoveno jinak, pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou se uspokojují v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku.

Tíží vás dluhy a exekuce? Nevíte, komu a kolik dlužíte? Potřebujete poradit s oddlužením či snížením splátek?

Chci konzultaci zdarma

Pomohli jsme 11 933 lidem z dluhů ve výši 11 877 037 914 Kč.

Kalkulátor oddlužení

  • Jste zadlužení? Nestíháte splácet? Můžeme vám pomoci!
  • Najít řešení

Kontaktujte svého poradce

Novinky