Minutová půjčka je risk
„Taky jsem nikdy nevěřil, že bych se tam mohl dostat, a jsem tady. Strach je silný, ale tohle je lepší pocit než ten strach, rozhodně… Já jsem si bral minutové nebo měsíční půjčky, bylo jich asi čtrnáct.“ Miroslav dobře ví, kam může vést jedna půjčka bez doložení příjmu za druhou.
Byl to pro mě únik
„Začalo to v roce 2021, kdy jsem si prvně bral půjčku na auto, to bylo nějak 110 tisíc, kvůli tomu, že se mi měla narodit dcerka. Tak jsem chtěl nějaké novější auto, ale když se pak dcerka narodila, tak se půjčka navyšovala, protože to finančně nešlo úplně zvládat, když přítelkyně byla na rodičovské.
Když jsme se potom rozcházeli v roce 2024, odcházel jsem od ní ze vztahu s mínusem 400 tisíc, přes 400. První půl rok byl náročný s tím, že dcerka byla zvyklá. Bylo to náročné v těchto věcech. Tak už ke konci roku jsem to přestal zvládat po psychické stránce a chytil jsem se špatného kamaráda. On byl kdysi dobrý kámoš, ještě před bývalou přítelkyní, já jsem ho pak sedm let neviděl.
Potkal jsem ho poslední dva měsíce ke konci roku 2024. Jak jsem se chytil jeho party a on se pohyboval i v tvrdých drogách, co se týkalo pervitinu a tady těch věcí, a jak už jsem byl psychicky slabý, jak jsem už opadával v těchto věcech, už jsem si řekl, jo dobře, jsem si taky s ním párkrát dal.
Jenomže on se pohyboval v hazardních hrách. V tom byl ten největší problém, že pro mě to byl únik. V tu chvíli jsem si ani neuvědomil podstatu, jsem si říkal, jestli se situace zlepší, že třeba vyhraju nebo něco takového, nevím, co mi běželo v hlavě v tu chvíli. Ale kvůli drogám jsem vůbec nebyl při smyslech a vzal jsem si toho v tu chvíli hodně, během dvou měsíců.“
Během 5 min napůjčoval ranec peněz
„Já jsem si bral minutové nebo měsíční půjčky, bylo jich asi… okolo 14, mám pocit, bylo jich opravdu hodně, a když potom se stalo to, že po novém roce, když jsem šel za svojí dcerkou, najednou se to ve mně zlomilo, když jsem pak viděl dcerku, jako kdyby se už ke mně měla jinak, celkově, tak… Mě to fakt chytlo, že jsem si řekl, že takhle to nemůže dopadnout. Začal jsem to počítat, když jsem to spočítal, tak to vycházelo pomalu na šedesát tisíc měsíčně, jenom poplatky, a to bylo jasné, že už nemám šanci z toho vyjít ven.
První tři měsíce byly opravdu velikánský stres, než jsem byl schopný najít abivii, kontakty, konkrétně na paní Cihlářovou.
Pomohlo to moc, hlavně v začátku to pomáhalo – i po té psychické stránce, že jsem věděl, že tu někdo je, kdo se tím zabývá, že možnost tam nějaká je. Ale u mě hrálo roli i to, že jsem se bál, že mi to bude bráno jako úvěrový podvod, a to nebyla vůbec jednoduchá věc. Nechtěl bych to už asi víckrát zažít, byl to velký stres. A teď třeba, když si to vezmu zpětně, že se to povedlo, že jsem se dostal do oddlužení, tak ono to pomohlo i po sebevědomé stránce.
Mně se začaly zlepšovat vztahy, co se týče i s kolegy v práci, protože každopádně on každý ze začátku na mě koukal skrz prsty. Protože když to člověk někomu řekne, tak si každý řekne, že jste normálně hlupák. Ale potom zase, když lidi viděli, že jsem se k tomu nějak postavil, že jsem to začal řešit, zase koukají úplně jinak.“
Miroslav: „Oddlužení je lepší než ten strach“
„Každý den se probouzím s tím, že den co den jsem blíž a blíž k tomu se od toho všeho oprostit a začíná nový začátek. A je to opravdu velká motivace v tom, že člověka to táhne dopředu, protože ví, že svítá na lepší časy, abych tak řekl. Řekl bych, že se toho lidi nemusí bát, že by je někdo za tohle odsoudil, protože ti lidi, poradci, se v tom pohybují a vědí, co dělají. Ale jde o to, že ti lidi dokážou i psychicky podpořit.
Že když jsem si opravdu nebyl jistý, bál jsem se toho, že to oddlužení nevyjde, tak jsem paní Cihlářové zavolal a vlastně byla taková, že… nebojte se, to bude v pohodě a takové věci. A to mi docela hodně pomohlo v tu chvíli taky. Už nešlo ani o právně-pracovní stránku, ale i o lidskou stránku.“
Podle mě by se toho lidi neměli bát. Já si myslím, že se lidi pak můžou bát víc větších věcí, když to nechají zajít hodně daleko. Ani si to nedovedu představit. Velkou roli tam hrála moje rodina, rodina, babička s dědou. Tam jsem se bál, že ti by to na stará kolena nezvládli, kdyby jim tam po domě začali běhat exekutoři. A tam prostě…
„Je i taková špatná doba, když si to vezmu třeba ze svého pohledu. Člověk si může během pěti minut napůjčovat ranec peněz. A do toho hazardní hry, jak to lítá z reklam, to je taky hrozně rizikové pro lidi a může se to stát komukoliv. Taky jsem nikdy nevěřil, že bych se tam mohl dostat, a jsem tady. Není se za co stydět. Vím, že strach je silný, ale oddlužení je lepší pocit než ten strach, rozhodně.“
Zkušenosti a další příběhy lidí
- Helena H. řekla, jak přežít dluhy
- Marek J. se s půjčkami na zadlužené dostal na dno
- Jaroslava V. popsala, jak v oddlužení zmizel strach z exekuce


