Dluhová spirála je o život. Oddlužení ji zachránilo
Dluhy a beznaděj můžou potkat kohokoli. Přinášíme skutečný příběh Moniky, která musela čelit neočekávaným životním okolnostem. Oddlužení jí doslova zachránilo život. Myslela už i na nejhorší. Sdílí s vámi svou zkušenost, aby varovala ostatní a ukázala, že z dluhů vede cesta ven.
Dluhová spirála ji dovedla málem k sebevraždě
Byla na pokraji svých sil a zvažovala, jak ukončit to nekonečné trápení. Myslela si, že se z dluhové spirály nevymotá a už nebude moct žít normálně.
Paní Moniko, jak začaly Vaše finanční potíže?
„Moje finanční potíže začaly ztrátou zaměstnání. Byla jsem na dlouhodobé nemocenské. Propustili mě z práce. Musela jsem si vzít úvěr, který jsem později splácela. Ale i tak to nestačilo. Nabízely se mi nebankovní půjčky, které mi vždy vycházely. A já jsem si myslela, že když si vezmu nebankovní půjčky, zaplatím, co je třeba. Situace se bude zlepšovat. Najdu si práci a všechno budu splácet. Ale ono to tak nebylo.“
Jednu půjčku splácela druhou půjčkou
Další půjčku další půjčkou, až to začalo být neúnosné. Nebankovní úřady jí bombardovaly. Vyhrožovaly exekucí. Toho se bála nejvíc. Byl to velký nátlak.
„A já už jsem byla na pokraji svých sil (i psychických) a zvažovala jsem prostě ukončení svého života a toho trápení, protože… myslela jsem si prostě, že z toho nepůjde ven. No a když už to bylo tak hodně neúnosné, svěřila jsem se své kamarádce. Ta mi řekla, ať najdu proboha a řešení, proč nejdu do insolvence.
Nejdříve tomu vůbec nevěřila, že by to mohlo jít, protože těch dluhů bylo hodně a příjmy nebyly vysoké. V té době si myslela, že nejsou tak vysoké, aby mohla insolvenci splácet. Po rozhovoru s kamarádkou vyhledala pomoc na internetu: „Našla jsem stránky abivia.cz, přečetla jsem si recenze a napsala jsem e-mail. No a potom jste mě zkontaktovala hned druhý den po poslání e-mailu Vy, kdy jsme si domluvily schůzku.“
Domluvit si nezávaznou schůzku
Když jsme se poprvé potkaly na schůzce
„Když jsem jela k Vám, bylo to stresující, pořád jsem nevěděla, co můžu čekat. A po prvním setkání s Vámi jsem ale odcházela z vaší kanceláře uklidněná, smířená s tím, nebo spíše s nějakou nadějí, že všechno dobře dopadne. A neztrácela jsem naději, že to, co já si myslím, že nepůjde, tak že to je špatně. Prostě jsem si říkala – půjde to – a strašně hodně jste mi v tom pomohla.“
Tři roky Monice rychle utekly: „I přes to všechno, že insolvence probíhá… a lidé mají strach z toho třeba, kolik jim zůstane peněz… dá se z toho vyžít, dá se z toho zaplatit zásadní potřeby, které jsou: zaplacení nájmů, energií… dá se i živobytí, není to úplně, jako že si pojedete (úprava dle doporučení jazykové poradny) někde na dovolenou, ale dá se i z té insolvence vyžít.“
Nastaly v průběhu oddlužení nějaké komplikace?
„Ano. Protože jsem byla zaměstnaná u organizace, nebo stále jsem zaměstnaná jako pečovatelka u Charity, zrovna byl covid, kdy se rozdávaly nebo dostávaly se velké covidové prémie. Bohužel první covidové prémie mi insolvenční správce zabavil. Opět jsem kontaktovala Vaši kancelář, nebo respektive Vás, a Vy jste vlastně jednala s advokátem Martinem Ludvíkem, kdy teda mi bylo řečeno, že ty covidové prémie dostanu. Vše se vyřešilo a covidové odměny mi byly vyplaceny.“
Požádat o právní pomoc v insolvenci
Během oddlužení byla informovaná o všem, třeba kdy se insolvence schválila soudem. To už pro ni byl úplný klid. Jako takové problémy už potom nebyly. Kontaktoval ji insolvenční správce, pak už žádné komplikace. Vždy byla informovaná o všem, kolik jí ještě zbývá, jaká částka, jak to jde rychle: „Pro mě byla priorita jít do společnosti, která má nějaké zázemí, která má nějaké recenze a má nějaké zkušenosti, takže já jsem se prostě rozhodla tady pro tu cestu.“
Co byste vzkázala lidem, když mají finančními problémy?
„Když už se dostanou do takové situace, jako jsem se dostala já, protože ono to je fakt těžké nepodlehnout půjčkám, nepodlehnout těm nabídkám, a není žádné jiné východisko… nemáte si kde půjčit, musíte prostě nějak žít… a dostanou se do té situace… nebo se dostanete do té situace, nečekat, opravdu nečekat. Nečekat na to – ono se to spraví, mám pět šest sedm půjček, ale spraví se to, to potom splatím – už to nikdy nikdo nesplatí – a opravdu vyhledat pomoc… Já teda se musím přiklonit k tomu, že advokátní kancelář mi hodně pomohla, jak psychicky, tak prostě tady z toho ven.“
Paní Monika chtěla Kataríně Vaňkové moc poděkovat. Pomohla jí v nelehké situaci, kdy byla opravdu na pokraji života a smrti. Dnes po úspěšném oddlužení se jí díky ní žije daleko lépe a je jí za to nesmírně vděčná: „Vyhledejte si insolvenční kancelář, nebo si vyhledejte abivia.cz. Požádejte o pomoc, rádi Vám pomůžou, a život budete mít lehčí a klidnější.“