Podnikatelé mají jednodušší cestu do oddlužení. Nebo ne?

V červenci 2017 začala platit novela insolvenčního zákona, která mimo jiné mění podmínky pro vstup podnikatelů (OSVČ) do oddlužení. Jaké změny novela pro podnikatele přinesla a jaké výhody či nevýhody z toho pro podnikatele vyplývají?

Shrnutí situace do novely

Pokud chtěl podnikatel (OSVČ) vstoupit do oddlužení a zároveň měl závazky z podnikání, musel u soudu prokázat, že tyto závazky nebrání povolení oddlužení. To mohl učinit třemi způsoby:

1. Prokázat, že je závazek zajištěný jeho majetkem.
2. Prokázat, že jeho závazky z podnikání neúspěšně prošly konkurzem, který byl ukončen např. pro nedostatek majetku.
3. Pokud nebyl splněn žádný z předchozích bodů, bylo třeba doložit souhlas věřitele z podnikání se vstupem do oddlužení.

A právě ve třetím bodu podnikatelé často naráželi na nezájem nebo neochotu věřitelů tento souhlas udělit. V takových situacích dlužníkům nezbylo nic jiného než projít konkurzem (zpravidla s uhrazením 50 000 Kč jako zálohy na náklady insolvenčního řízení). A po roce nebo dvou, jakmile skončil konkurz (záleží na množství majetku), znovu požádat o oddlužení.

Tento postup však pro mnohé podnikatele znamenal konec jejich podnikání. Jednak podnikatel přichází při prodeji majetku o všechno vybavení a nářadí, které může potřebovat k podnikání (platí zejména pro řemeslníky). Neúspěšným konkurzem (pro nemajetnost) navíc vzniká překážka provozování živnosti, kvůli které živnostenský úřad oprávnění odebere.

Ačkoliv tedy podnikatelé mohli o oddlužení formálně žádat, často nebylo možné oddlužením projít kvůli chybějícím souhlasům věřitelů z podnikání, případně kvůli vysloveným nesouhlasům těchto věřitelů.

A jaká je situace pro OSVČ nyní?

Tři výjimky pro připuštění závazku z podnikání v oddlužení (viz výše) sice ze zákona nezmizely, ale mění se pravidla jejich používání.

U prvních dvou podmínek (závazek je zajištěn nebo prošel konkurzem) se nic nemění.

Nově se však ze zákona předpokládá souhlas věřitele, jehož pohledávka vznikla v souvislosti s podnikáním dlužníka, s oddlužením. A to až do doby, než nejpozději spolu s přihláškou své pohledávky výslovně nesdělí, že s oddlužením dlužníka nesouhlasí a toto stanovisko řádně odůvodnit.

Pro dlužníky-OSVČ to znamená dvě důležité zprávy:

1. Pozitivní zpráva: Souhlas věřitelů z podnikání již není nutné získávat od věřitele dopředu (tj. v době přípravy návrhu na povolení oddlužení). Dlužník tak není vystaven na milost apatii některých věřitelů, kteří se o osud své pohledávky nezajímají. Zákon jednoduše tento souhlas předpokládá.

2. Negativní zpráva: Vstoupí-li do insolvenčního řízení dlužník bez vědomí svých věřitelů z podnikání, vystavuje se riziku, že tito později vyjádří s jeho oddlužením nesouhlas (toto riziko je nejvyšší např. u soukromých věřitelů a dodavatelů). Tyto nesouhlasy pak mohou být jednak překážkou pro povolení oddlužení, jednak důvodem pro prohlášení konkurzu. A to se všemi (negativními) důsledky pro podnikatele. 

Závěr?

Podnikatelům se do značné míry zjednodušil vstup do insolvenčního řízení. Ještě do minulého roku byl problémem i takový věřitel, který se k žádosti dlužníka o souhlas s oddlužením nijak nevyjádřil (byť tedy třeba nic nenamítal). A to z vlastního rozhodnutí nebo z nezájmu. Jenže pro žadatele o oddlužení šlo o překážku, kterou nebylo možné vlastními silami překonat.

Pokud má dlužník věřitele, který s jeho oddlužením přímo nesouhlasí (a má pro to i konkrétní důvody), byl takový závazek vždy překážkou pro oddlužení.

V současné době však apatie některých věřitelů již nezabrání dlužníkově snaze řešit svou tíživou finanční situaci zákonnou formou oddlužení, což je často jediným řešením bezvýchodné situace.