Jak vyřešit insolvenci společnosti

Úpadek nebo předlužení je situací, která může potkat jakoukoli obchodní korporaci, tj. společnost nebo firmu. Jedinou cestou, jak takovou situaci vyřešit je podání insolvenčního návrhu. Jak ale správně postupovat z pozice statutárního orgánu či majitele obchodní korporace při její insolvenci? Kdy podat insolvenční návrh a jaký je vliv insolvenčního řízení na zadluženou společnost a na její dluhy? Co se v insolvenčním řízení děje a jak je to s dluhy po zániku společnosti?

Kdy vzniká povinnost podat na sebe insolvenční návrh?

Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, má povinnost podat na sebe insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozví, že je v úpadku, nebo že je předlužen.

V praxi je u obchodní korporace povinen podat insolvenční návrh za obchodní korporaci její statutární orgán, tedy nejčastěji jednatel u společnosti s ručením omezeným.

Kdo je povinen návrh podat?

Návrh je povinen podat statutární orgán upadnuvší obchodní korporace. Tím je jednatel u společnosti s ručením omezeným, společníci u veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti, představenstvo nebo statutární ředitel u akciové společnosti a představenstvo u družstva.

Co je potřeba k podání insolvenčního návrhu?

K sepisu a podání insolvenčního návrhu je třeba, aby byly doloženy tvrzené skutečnosti, zejména úpadek dlužníka nebo jeho předlužení. Řada skutečností přitom vyplývá z povinných seznamů k insolvenčnímu návrhu, některé skutečnosti je ale třeba prokázat samostatnými listinami.

Povinné seznamy k insolvenčnímu návrhu jsou seznam majetku včetně pohledávek, seznam závazků dlužníka s označením věřitelů, seznam zaměstnanců a listiny dokládající úpadek.

Je potřeba hradit zálohu na insolvenční řízení?

Navrhovatel je povinen uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení, pokud mu tuto povinnost uloží soud. Výše zálohy může dosáhnout až 50 000 Kč. V praxi jsou nejčastěji ukládány zálohy ve výši 20 – 40 tisíc korun. Pokud navrhovatel soudem uloženou zálohu neuhradí, soud insolvenční řízení zastaví.

Jak soud postupuje po podání návrhu?

Soud podaný návrh prověří, zda je úplný, obsahuje povinné přílohy, zda je podaný oprávněnou osobou a vyplývá z něj, že je dlužník v úpadku.

Následně rozhodne o tom, že je dlužník v úpadku a prohlásí na něj konkurs. Současně s tím jmenuje insolvenčního správce, na kterého přechází oprávnění k nakládání s majetkem dlužníka po dobu konkursu.

Co obnáší konkurs?

Konkurs je zjednodušeně soubor pravidel a postupů pro zpeněžení majetkové podstaty (tj. sepsaného a zjištěného majetku dlužníka pro insolvenční řízení) a rozdělení výtěžku z něj mezi věřitele, kteří přihlásili svou pohledávku do insolvenčního řízení.

Výsledkem konkursu je zpeněžení majetkové podstaty a rozdělení výtěžku mezi věřitele s přihlášenou pohledávkou za dlužníkem.

V případech, kdy dlužník má méně než 50 věřitelů a jeho obrat za poslední účetní období nepřesáhl 2 000 000 Kč, může soud rozhodnout o tzv. nepatrném konkursu. Nepatrný konkurs má zjednodušená pravidla a je významně rychlejší než standardní konkurs.

Jaké má důsledky ukončení konkursu na obchodní korporaci (společnost)?

Po schválení konečné správy insolvenčního správce a rozdělení výtěžku mezi věřitele soud konkurs zruší. Je-li dlužníkem právnická osoba, rozhodne současně se zrušením konkursu o jejím zrušení a zániku. Obchodní korporace tak rozhodnutím soudu bez dalšího zaniká.

Co se děje s neuspokojenými pohledávkami věřitelů?

Neuspokojené pohledávky věřitelů, stejně jako jejich neuspokojená část, zanikají. Nelze se tak po zrušení a zániku právnické osoby, ke kterému došlo spolu se zrušením konkursu, domáhat uspokojení pohledávek za dlužníkem (protože tento zanikl).

Jste v podobné situaci a potřebujete s insolvencí pomoci? Kontaktujte zkušené poradce, kteří vás vším provedou.