Volejte zdarma 800 11 44 11
Vyhledávání

Zajištěný a nezajištěný věřitel v oddlužení. Oč jde?

Při vyhlášení osobního bankrotu, tedy při žádosti dlužníka o povolení oddlužení, je dlužník povinen uvést všechny své věřitele a jejich závazky spolu s rozdělením, zda jde o věřitele a závazek zajištěný či nikoli. Řada dlužníků se ovšem nevyzná v problematice, která je navíc v insolvenčním zákoně upravena odlišně od úpravy obvyklé pro občanské právo (a to v novém občanském zákoníku, dále jen „NOZ“).  Tím může vzniknout řada problémů, z nichž některé dokonce zabrání povolení dlužníkem žádaného oddlužení.

Dlužník je ve svém návrhu a v jeho přílohách povinen označit veškeré své věřitele a uvést u nich, zda se jedná o věřitele zajištěného či nikoli. Právě rozdělení věřitelů a jejich závazků na zajištěné a nezajištěné je klíčové i pro konečné určení, zda může být dlužníkovi oddlužení povoleno. Povoleno bude v případě, kdy lze důvodně předpokládat, že dlužník v oddlužení uhradí nezajištěným věřitelům na jejich pohledávkách nejméně 30 % z jejich hodnoty. Jinak má být oddlužení právě pro nedostatek majetku či příjmů zamítnuto.  A následuje konkurs. Podmínky pro vyhlášení osobního bankrotu najdete zde.

Kdo je zajištěným věřitelem? Co je zajištěná pohledávka?

barák

Zajištěným věřitelem v insolvenčním řízení je, podle výslovné úpravy obsažené v insolvenčním zákoně, takový věřitel, jehož pohledávka za dlužníkem je zajištěna nějakou věcí či právem z majetku dlužníka. Navíc zajištěná pohledávka věřitele musí být zajištěna i některým z výslovně vyjmenovaných způsobů. Pouze věřitel, jenž má svou pohledávku zajištěnu něčím z majetku dlužníka a některém z uvedených nástrojů, je věřitelem zajištěným. Jeho pohledávka je pak pohledávkou zajištěnou.

Jaké jsou zajišťovací instituty?

Pro své potřeby insolvenční zákon přímo stanoví, které právní instituty jsou jím chápány jako zajištění. Tyto pak výslovně vyjmenovává a současně stanoví, že jiné instituty nejsou v insolvenčním řízení za zajištění považovány (např. ručení, finanční záruka, zajištění smluvní pokutou nebo směnkou). Zajišťovacími instituty dle insolvenčního zákona jsou zástavní právo, zadržovací právo, omezení převodu nemovitosti, zajišťovací převod práva a  postoupení pohledávky k zajištění (tedy zajištění týkající se přímo majetku dlužníka).

  • Zástavní právo smluvní

Příkladem zajištění zástavním právem je klasické zástavní právo smluvní, kdy je věřiteli k zajištění jeho pohledávky za dlužníkem zřízena zástava na nemovitosti ve vlastnictví dlužníka (tzn. zástavní právo smluvní k nemovitosti, které se zapisuje do katastru nemovitostí). O zajištěného věřitele jde i tehdy, pokud je jeho pohledávka zajištěna zástavním právem na auto nebo jiný majetek ve vlastnictví dlužníka (zde se zástavní právo do žádného veřejného seznamu v zásadě nezapisuje). Opět je třeba připomenout, že o zajištění by nemohlo jít v případě, kdy by zástavní právo sice bylo zřízeno pro věřitele, ale předmětem zajištění by byla nemovitost ve vlastnictví jiné (třetí) osoby. Zde se pak jedná o nezajištěnou pohledávku.

Současně je nerozhodné, zda bylo zástavní právo zřízeno smluvně či na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci (soudy, finanční správa) či k tomu oprávněného subjektu (zástavní právo exekutorské).

  • Zadržovací právo

Zadržovací právo dle NOZ k movité věci není v praxi často využíváno, zejména z důvodu neznalosti tohoto institutu nebo jeho neefektivnosti. Zadržení nemusí být provedeno písemně, postačí, když zadržení věřitel dlužníkovi oznámí. V insolvenčním návrhu se posléze musí zadržení písemným způsobem doložit. Zadržovací právo má věřitel, kterému dlužník neplnil ve lhůtě splatnosti a zároveň má věřitel povinnost dlužníkovi vydat určitou movitou věc (např. zboží). Aby si věřitel zajistil zaplacení své pohledávky, může do doby jejího uhrazení věc ve vlastnictví dlužníka zadržet.

  • Omezení převodu nemovitosti

Zřídka ale přece stále se setkáváme se zajištěním ve formě omezení vlastnického práva k nemovitosti (tzv. omezení převodu nemovitosti). Tento institut občanského práva používaný do roku 1991 je jakýmsi předchůdcem zástavního práva s obdobnými účinky. Můžeme na něj narazit pouze u nemovitostí a je zapsán na listu vlastnictví.

  • Zajišťovací převod práva

Zajištění závazku převodem práva (tzv. zajišťovací převod práva), nejčastěji práva vlastnického, je používáno v praxi k zajištění závazků u úvěrů na automobily a k zajištění závazků úvěrového typu movitými věcmi. Podstatou zajišťovacího převodu vlastnického práva je situace, kdy v případě neplnění závazků dlužníkem, tento pozbude vlastnické právo k předmětu zajištění a věřitel s tímto předmětem může jako vlastník volně nakládat.

  •  Postoupení pohledávky k zajištění

S posledním zajišťovacím institutem, postoupením pohledávky k zajištění, se setkáváme v případech, kdy je dlužníkova pohledávka, například pohledávka vůči jinému dlužníkovi, ale i vůči věřiteli samotnému, postoupena na věřitele, právě za účelem zajištění pohledávky dlužníka.

S posledním zajišťovacím institutem, postoupením pohledávky k zajištění, se setkáváme v případě, kdy má dlužník v úpadku A určitou pohledávku vůči osobě B (např. tento dlužník B dlužníkovi v úpadku A něco dluží). Tuto pohledávku může dlužník A postoupit na jiného věřitele, právě za účelem zajištění dluhu dlužníka A (dlužník tak v podstatě může „zaplatit“ svůj dluh pohledávkou vůči jiné osobě, která mu dluží).

Jak zajištěné věřitele správně uvést do návrhu

Své věřitele je dlužník v návrhu na povolení oddlužení povinen uvést zásadně všechny s rozdělením na zajištěné a nezajištěné.  Při tom je třeba dodržet vše výše uvedené. Pak je jednoznačné, který věřitel je zajištěný, ostatní jsou nezajištění. Aby bylo tvrzení okolností dlužníka nesporné, musí tento k návrhu připojit i listiny dokládající existenci zajišťovacího institutu, tedy například kopii zástavní smlouvy, a to ke každému zajištěnému závazku. Stejný postup je nutno dodržet i při vyplňování seznamu závazků dlužníka, který tvoří povinnou přílohu k návrhu na povolení oddlužení.

Autor: JUDr. David Vozák

Tíží vás dluhy? Nevíte, komu a kolik dlužíte? Potřebujete poradit s konsolidací, refinancováním či oddlužením?

Chci nezávaznou konzultaci zdarma

 

 

Pomohli jsme 13 136 lidem z dluhů ve výši 9 881 685 583 Kč.

Kalkulátor oddlužení

Najít řešení
Jste zadlužení až po uši? Nestíháte splácet? Můžeme vám pomoci!

Kontaktujte svého poradce

Zvolte kraj
Napište nám 800 11 44 11

Novinky