Uspokojování věřitelů v oddlužení

Kolik obdrží věřitelé na svých pohledávkách za dlužníkem, uskuteční-li se oddlužení dlužníka?  Bude jim uhrazeno všem stejně nebo může dostat jeden věřitel více a druhý méně? A co zajištěný a nezajištěný věřitel? Dostanou stejně? Může věřitel ovlivnit, kolik v oddlužení vlastně dostane? To jsou nejčastější dotazy věřitelů, ale i dlužníků, když přijde v oddlužení řada na téma uspokojování věřitelů. 

Jaké je postavení věřitelů?

Postavení věřitelů v oddlužení je zásadně rovné. To znamená, že každý z věřitelů má stejná práva a povinnosti a až na zákonné výjimky nemůže být upřednostněn před jiným věřitelem. Hlavní rozdělení věřitelů je na zajištěné a nezajištěné. Jejich postavení je rozdílné a jsou uspokojováni rozdílným způsobem. Přesto stále platí, že pokud má dlužník více věřitelů jedné kategorie, mají tito rovné postavení.

Kolik věřitelé v oddlužení obdrží?

Platí zásada, že věřitelé mají být uspokojeni rychle, hospodárně a v co nejvyšší míře, přičemž nemá být žádný z nich zvýhodněn či poškozen. Hlavním cílem při uspokojování věřitelů je tedy to, aby tito dosáhli nejvyššího možného uspokojení svých závazků vůči dlužníkovi. Věřitelé jsou uspokojeni poměrně dle výše svých závazků. Základní rozdíl ovšem spočívá v tom, zda je věřitel věřitelem zajištěným nebo nezajištěným, a dále pak v tom, jakou formou je oddlužení realizováno (zpeněžení majetkové podstaty nebo plnění splátkového kalendáře).

A co pravidlo 30 %?

Oddlužení bude povoleno a následně schválena jeho konkrétní forma pouze v případě, kdy lze důvodně předpokládat, že v oddlužení bude uhrazeno nejméně 30 % z hodnoty pohledávek nezajištěných věřitelů. Jde o vstupní podmínku. Je ovšem třeba připomenout, že insolvenční zákon nestanoví konkrétní minimální hranici plnění pro nezajištěné věřitele. Je tedy možné a v praxi i časté, že v oddlužení bude uhrazeno méně. Důvodem může být pouhé navyšování nezabavitelných částek v průběhu oddlužení nebo ztráta části příjmů dlužníka. V těchto případech, kdy lze očekávat, že oddlužení nebude z podstatné části splněno, může soud dokonce dříve schválené oddlužení zrušit. Je tedy vždy bezpečnější, aby uvedené vstupní pravidlo bylo dodrženo a nezajištění věřitelé v oddlužení obdrželi uvedených 30 % z hodnoty jejich pohledávek. Ale není to podmínkou.

Oddlužení zpeněžením majetkové podstaty

Pokud je schváleno oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, dochází k uspokojení věřitelů z výtěžku z prodeje majetkové podstaty. Majetkovou podstatu tvoří v kostce souhrn veškerého majetku dlužníka a jeho práv, jenž je ocenitelný penězi a lze ho zpeněžit.

Zajištěný věřitel je uspokojen ze zpeněžení té části majetkové podstaty, která tvoří zajištění jeho pohledávky. Navíc od počátku roku 2014 platí, že takovýto majetek bude zpeněžen pouze na základě žádosti zajištěného věřitele, a to jen v případě:

• kdy dojde k plnému uspokojení pohledávek zajištěných věřitelů, nebo v případě
• kdy zajištěná pohledávka zjevně přesahuje hodnotu zajištění.

V jiných případech nemůže být předmět zajištění zpeněžen a zajištěný věřitel uspokojen!

Nezajištění věřitelé jsou pak uspokojování z výtěžku té části majetkové podstaty, která netvoří zajištění k některé z pohledávek zajištěných věřitelů. Tato část majetkové podstaty je tedy prodána a výtěžek je po úhradě nezbytných nákladů na insolvenční řízení rozdělen mezi nezajištěné věřitele v poměru dle výše jejich pohledávek za dlužníkem.

Oddlužení plněním splátkového kalendáře

Při oddlužení formou splátkového kalendáře budou nezajištění věřitelé uspokojováni z části příjmů dlužníka. V následujících nejdéle 5 letech je příjem dlužníka podroben režimu obdobnému srážkám ze mzdy, kdy výsledkem je rozdělení příjmů na částku určenou dlužníkovi a částku určenou ke splátkám nezajištěným věřitelům. Srážky provádí měsíčně plátce mzdy dlužníka. Použitelné částky pro oddlužení zasílá plátce mzdy insolvenčnímu správci a ten je, dle soudem stanoveného procentního klíče, přeposílá jednotlivým nezajištěným věřitelům. Samozřejmě jen do doby, dokud oddlužení neskončí, tedy maximálně po dobu 5 let, nebo do doby, dokud není pohledávka dlužníka uspokojena.

Zajištění věřitelé jsou i při oddlužení splátkovým kalendářem uspokojování pouze z toho, co lze získat zpeněžením předmětu zajištění jejich pohledávky. Navíc zajištěný věřitel musí o provedení zpeněžení předmětu zajištění požádat. Má tedy na výběr, zda bude chtít uspokojit uvedeným zpeněžením předmětu zajištění či nikoli. Například u úvěru zajištěného nemovitostí tedy není zajištěný věřitel uspokojován z budoucích příjmů dlužníka, ale může si zvolit, zda chce zpeněžit nemovitost či nikoli, a z případného výtěžku je pak uspokojen. Volba je na něm.

Závěrem

Z uvedeného je tedy zřejmé, že i v oddlužení je přesně stanoveno, jak dochází k uspokojení věřitele. Tento nemá přímou možnost, jak ovlivnit výši uspokojení svých pohledávek. Stejně tak i dlužník v podstatě není schopen ovlivnit plnění na pohledávkách jeho věřitelů. Věřitelé v oddlužení mají tedy rovné možnosti a zásadně je na každého z nich pamatováno rovným dílem, nebo alespoň rovnou možností, jak uspokojit jejich pohledávku za dlužníkem.

Autor: JUDr. David Vozák