Uspokojování věřitelů v oddlužení

Kolik bude věřiteli v oddlužení zaplaceno na jeho pohledávce, závisí na dvou okolnostech. Za prvé o jakou pohledávku jde (jakého typu) a za druhé na objemu majetku dlužníka a výši jeho plnění dlužníka v oddlužení (kolik majetku či peněz dlužníka na všechny věřitele připadne). Pojďme se podívat zejména na typy pohledávek a jejich uspokojení v oddlužení, neboť výši majetku a plnění dlužníka věřitelé zpravidla nijak neovlivní.

Jaké rozlišujeme typy pohledávek z hlediska jejich uspokojení

Z hlediska uspokojování pohledávek věřitelů mají různé postavení

• pohledávky za majetkovou podstatou a jim na roveň postavené pohledávky,
• pohledávky zajištěných věřitelů,
• pohledávky nezajištěních věřitelů,
• vyjmenované pohledávky, které se neuspokojují vůbec.

Pohledávky za majetkovou podstatou a jim na roveň postavené pohledávky

Tyto pohledávky se uspokojují v plném rozsahu kdykoli během průběhu oddlužení a přednostně před jinými pohledávkami. Jde zpravidla o pohledávky, které vznikají osobám, jež se starají o průběh insolvenčního řízení (například insolvenční správce, věřitelský výbor, znalec), nebo jde o pohledávky, na kterých je vyšší společenský zájem pro jejich zaplacení.

Příkladem pohledávek za majetkovou podstatou jsou:

• hotové výdaje a odměna insolvenčního správce,
• náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka,
• náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora, osoby v postavení obdobném jako postavení likvidátora a odpovědného zástupce za činnost prováděnou po rozhodnutí o úpadku,
• náhrada hotových výdajů a odměna znalce ustanoveného insolvenčním soudem za účelem ocenění majetkové podstaty,
• daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění,
• pohledávky věřitelů ze smluv uzavřených osobou s dispozičními oprávněními, s výjimkou smluv uzavřených dlužníkem po schválení oddlužení, a další.

Příkladem pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou jsou:

• pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců,
• pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví,
• pohledávky státu – Úřadu práce České republiky za náhradu mzdy vyplacené zaměstnancům a za prostředky odvedené podle zvláštních právních předpisů a pohledávky státu – správce daně vzniklé na základě povinnosti provést opravu odpočtu daně v případě reorganizace nebo povinnosti provést opravu odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty,
• pohledávky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem,
• pohledávky věřitelů na výživném ze zákona,
• náhrada nákladů, které třetí osoby vynaložily na zhodnocení majetkové podstaty, mají-li z toho důvodu proti dlužníku pohledávku z bezdůvodného obohacení, a další.

Pohledávky zajištěných věřitelů

Jedná se o pohledávky věřitelů, kteří mají svou pohledávku za dlužníkem zajištěnu něčím z majetku dlužníka a to některým z vyjmenovaných způsobů, které jsme probírali v minulém článku ZDE. (například zástavní právo, postoupení pohledávky nebo zajišťovací převod práva).

Tito věřitelé mají možnost uspokojit svou pohledávku z výtěžku z prodeje předmětu zajištění (movité či nemovité věci, případně práva). Důležité je, že jim nenáleží nic dalšího, tedy nic z výtěžku prodeje majetku dlužníka, který není předmětem zajištění případně z plnění dlužníka ze splátkového kalendáře.

Věřitelé, kteří mají svou pohledávku za dlužníkem zajištěnu, mají možnost si za daných okolností zvolit, zdali má být předmět zajištění zpeněžen či nikoli. Pokud o zpeněžení nepožádají, pak jim zůstává právo na uspokojení z předmětu zajištění i po ukončení oddlužení a osvobození dlužníka od dluhů.

V případě oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty má zajištěný věřitel právo volby, zda o zpeněžení předmětu zajištění požádá či nikoli, bez dalšího. Je čistě na něm, zda o prodej předmětu zajištění požádá.

V případě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty může zajištěný věřitel zvolit, že se předmět zajištění nezpeněží jen za vybraných okolností. Buď v případě, kdy nezajištění věřitelé budou prodejem ostatního majetku uspokojeni v plném rozsahu, nebo v situaci, kdy zajištěná pohledávka zjevně přesahuje hodnotu předmětu zajištění. V ostatní situacích vždy dojde ke zpeněžení předmětu zajištění.

Pohledávky nezajištěných věřitelů

Pohledávky nezajištěných věřitelů jsou uspokojovány v rozsahu odpovídajícímu hodnotě majetku, který dlužník vlastní (u oddlužení zpeněžením majetkové podstaty) a k tomu hodnotě plnění dlužníka pro oddlužení (u oddlužení splátkovým kalendářem se zpeněžením majetkové podstaty). Tyto hodnoty jsou mezi nezajištěné věřitele rozdělovány poměrně dle velikosti jejich pohledávek.

Ostatní pohledávky, které se neuspokojují

Některé pohledávky se v insolvenčního řízení neuspokojují vůbec. Jde zpravidla o části pohledávek, které by k základům pohledávky přirůstaly neustále, či závisí na časových obdobích ode dne splatnosti pohledávky. Příkladem jsou:

• úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů, vzniklých před rozhodnutím o úpadku, pokud přirostly až v době po tomto rozhodnutí,
• úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek věřitelů, které se staly splatné až po rozhodnutí o úpadku,
• pohledávky věřitelů z darovacích smluv,
• mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka, s výjimkou penále za nezaplacení daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného za veřejné zdravotní pojištění, pokud povinnost zaplatit toto penále vznikla před rozhodnutím o úpadku,
• smluvní pokuty, pokud právo na jejich uplatnění vzniklo až po rozhodnutí o úpadku,
• náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí v insolvenčním řízení.