Po úspěšném ukončení oddlužení je třeba zastavit exekuce. Jak na to?

Proč pokračují exekuce i po insolvenci? Co může dlužník dělat, pokud exekutor exekuci nezastaví? Jak postupovat po oddlužení, aby se zastavily exekuce? Jak je to s náklady na exekuci? Lze podat stížnost na exekutora?

Po skončení oddlužení a získání rozhodnutí a osvobození soudu by měl dlužník provést ještě jeden důležitý krok. A to provést zastavení všech exekucí.

Proč pokračují exekuce i po insolvenci?

Exekuce, nebo též výkon rozhodnutí, je postup exekutora nebo soudu k vymožení pohledávky věřitele. A tento postup je po dobu trvání insolvenčního řízení dlužníka přerušen a pozastaven. Ukončením insolvenčního řízení odpadá důvod pro přerušení exekuce. Proto po skončení insolvence, kdy odpadne důvod pro přerušení exekuce, může exekuce (rozumí se postup k vymožení pohledávky věřitele) opět pokračovat.

Po skončení insolvence, kdy soud vydá dlužníkovi osvobození od povinnosti hradit zbylé dluhy, je na exekutorovi, aby exekuci zastavil. Z jasného a pádného důvodu, kterým je právě osvobození dlužníka soudem od dluhů.

Exekutor by si měl informace z insolvenčního rejstříku průběžně aktualizovat

Informaci o tom, že soud dlužníka osvobodil, čerpá exekutor přímo z insolvenčního rejstříku. Obdobně jako všechny ostatní informace o insolvenčních řízeních. Zákon totiž nepřímo ukládá exekutorům, aby si informace z insolvenčního řízení získávali sami.

Platí, že všechna rozhodnutí soudu jsou účinná již zveřejněním v insolvenčním rejstříku. Exekutorům (podobně jako věřitelům a jiným osobám) tak nezbývá, než si informace z rejstříku průběžně aktualizovat. Jinak riskují, že budou jednat protiprávně!

Obdrží-li tedy dlužník osvobození od povinnosti platit zbylé dluhy, má exekutor zastavit probíhající exekuci. Správný postup je takový, že exekutor navrhne exekučnímu soudu zastavení exekuce z důvodu osvobození dlužníka od dluhů.

Co může dlužník dělat pro zastavení exekuce?

Dlužník, který byl soudem osvobozen od dluhů, může sám podat návrh na zastavení exekuce. Měl by tak učinit do 15 dnů od okamžiku, kdy se dozvěděl o důvodu pro zastavení exekuce. S promeškáním lhůty je sice spojen postih vůči navrhovateli, kdy by měl exekutor opožděně podaný návrh na zastavení exekuce odmítnout.

Současně ale platí, že takovou věc předá exekutor k posouzení a rozhodnutí přímo exekučnímu soudu. To v praxi znamená, že dlužník může návrh na zastavení exekuce podat kdykoli.

Jak postupovat při návrhu na zastavení exekuce?

Návrh na zastavení exekuce podává dlužník exekutorovi, který exekuci vede. Ten by měl obdržený návrh posoudit, a je-li důvodný exekuci zastavit. Nehledá-li exekutor návrh na zastavení exekuce důvodným, postoupí věc i se spisem k rozhodnutí exekučnímu soudu (to je soud, který exekuci nařídil a pověřil exekutora jejím výkonem).

Návrh na zastavení exekuce by měl obsahovat vylíčení skutečností důležitých pro posouzení okolností pro zastavení exekuce, měl by být srozumitelný a určitý. Navrhovatel je povinen k němu připojit listiny, které prokazují tvrzení uvedená v návrhu na zastavení exekuce. V našem případě tedy zejména rozhodnutí insolvenčního soudu o osvobození dlužníka od dluhů.

Jak se obvykle zastavení exekuce provádí v praxi?

V praxi je obvyklý a často používaný takový postup, kdy se návrh na zastavení exekuce pošle nejen exekutorovi, ale rovnou i exekučnímu soudu. Dojde tím k urychlení celého postupu a zaručí se tím nestranné posouzení situace přímo soudem.

Jak je to s náklady na exekuci?

Zvláštní kapitolu tvoří náklady exekuce. Náklady exekuce bývají někdy vymáhány exekutory vedle pohledávky, ke které se pojí. Tento přístup není správný, protože náklady na vymáhání, tj. i náklady exekuce, tvoří tzv. příslušenství pohledávky. To znamená, že se nejedná o jinou, novou pohledávku, nýbrž o součást a jakýsi přírůstek pohledávky původní, hlavní.

Osvobození se vztahuje i na náklady exekuce

V tomto pojetí se osvobození dlužníka od dluhů vztahuje přímo a zcela i na náklady exekuce. Dlužník tedy není povinen hradit náklady exekuce, i když vyvstaly během oddlužení nebo dokonce po jeho skončení. Takto věc posoudil a rozhodl nejvyšší soud ve svých judikátech. 

Postupuje-li exekutor po vydání osvobození dlužníka v exekuci pro to, aby vymohl jen náklady exekuce, je jeho postup opět protiprávní a exekuce má být zastavena. Dlužník může postupovat stejně, jako je popsáno výše, tedy podat návrh na zastavení exekuce. Zde se doporučuje podat návrh na zastavení exekuce přímo exekučnímu soudu.

Čeho se osvobození dle insolvenčního zákona nedotýká? 

Dle § 416 insolvenčního zákona se osvobození nedotýká peněžitého trestu či jiné majetkové sankce uložené v trestním řízení pro úmyslný trestný čin, pohledávky na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti, pohledávek na výživném ze zákona a pohledávek na náhradu škod způsobené na zdraví. V uvedených případech NEBUDE exekuce zastavena. Pro úspěšné zastavení exekuce je tedy vždy potřeba zjistit, o jaký závazek se jedná.

Může dlužník podat stížnost na exekutora?

Dlužník může podat podnět nebo stížnost, na základě kterého se posoudí, zda exekutor neporušil své povinnosti nebo neporušil právní předpisy. Porušení povinností exekutora nebo porušení právních předpisů může vést až k odvolání exekutora z jeho funkce, v praxi častěji k peněžitému postihu. Děje se tak v kárném řízení, které vede Exekutorská komora.

Stížnost nebo podnět je vhodné podat osobám, které mohou navrhnout, aby se zahájilo kárné řízení vůči exekutorovi. Těmito osobami jsou předseda revizní komise nebo předseda kontrolní komise Exekutorské komory ČR, předseda krajského či okresního soudu, v jehož rámci exekutor působí a předseda exekučního soudu, z jehož rozhodnutí exekutor danou exekuci vede. Bude ale vždy záležet na posouzení a rozhodnutí těchto osob, zda podají návrh na zahájení kárného řízení vůči exekutorovi.

Zajímá vás více informací? Potřebujete pomoci ukončit exekuce? Jedná exekutor neoprávněně? Kontaktujte naše kolegy. Pomohou vám situaci vyřešit.