Volejte zdarma 800 11 44 11
Vyhledávání

Oddlužení nebo exekuce? Co je výhodnější? Velké srovnání výhod a nevýhod z pohledu dlužníka

Často slýcháme od osob, které se na nás obracejí s žádostí o pomoc od dluhů, že oddlužení není lepší než exekuce, že si oddlužením nepomohou a že jim v exekuci zůstane více peněz. Jak to ve skutečnosti je? Je oddlužení skutečně horší než exekuce? Mají se dlužníci raději skrývat a jednat s exekutory, nebo podstoupit insolvenční řízení a oddlužení? Podívejme se na hlavní výhody a nevýhody. 

Nakládání s majetkem

Oddlužení i exekuce omezují dlužníky v nakládání s jejich majetkem. Jak? 

V EXEKUCI

Lidé v exekuci mají často pocit, že si mohou se svým majetkem nakládat, jak chtějí. Zprvu to tak je, ale po té, co exekutor začne skutečně vymáhat dluhy povinného, dochází k výraznému omezení dlužníků. Obstavení účtu a vyčerpání zůstatku na nich je zpravidla prvním krokem. Exekutor obstaví účet dlužníka a u manželů i účet manžela (!). Dlužník ztrácí možnost nakládat se svými penězi. Má nárok na vyplacení dvojnásobku životního minima, ostatní peníze jsou určeny na exekuce.

Zabavení věcí movitých vede k tomu, že dlužníku jsou zabaveny všechny věci movité a odvezeny ke zpeněžení. Vyňaty jsou ze zákona pouze lednice, pračka a věci osobní potřeby. Ostatní věci může exekutor zabavit kdykoli.

Postižení nemovitostí. Pokud exekutor uvalí tzv. plombu na nemovitost (exekutorské právo zástavní), nemůže s nemovitostí dlužník nemovitost převést na jiného bez rizika zpeněžení nemovitosti v nucené dražbě a prodeji jiné osobě. Takovouto nemovitost zpravidla nikdo od dlužníka nekoupí a ten ztrácí možnost s ní nakládat. Taktéž převod takto zatížené nemovitosti například darem na osobu blízkou je v praxi nerealizovatelný (obdarovaný dar zpravidla nepřijme).

Postižení příjmů v exekuci i oddlužení je v podstatě stejné. Výši srážek se budeme věnovat níže v článku v samostatném bodu.

V ODDLUŽENÍ

V oddlužení je situace jiná. Dlužník je po zahájení insolvenčního řízení ze zákona omezen v nakládání se svým majetkem (nesmí činit nic, čím by majetek zmenšil), nicméně po schválení oddlužení se situace výrazně mění. A to podle jasných a zákonem daných pravidel.

Při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty je dlužník povinen přenechat nakládání s majetkem insolvenčnímu správci a ten zařídí zpeněžení majetku. Na první pohled je to jako v exekuci. Významná změna je v tom, že prodejem nemůže být postižen majetek, který dlužník nabude po schválení oddlužení. Například si dlužník ze svých příjmů, které mu v oddlužení zbudou, pořídí nové vybavení domácnosti. Na toto se zpeněžení již nevztahuje. Jde o malou, ale velmi významnou změnu, která příznivě ovlivňuje životní úroveň dlužníků v oddlužení.

Při oddlužení splátkovým kalendářem pak platí obdobně, že majetek je dlužník povinen odevzdat ke zpeněžení správci jen ten, který nabude do schválení oddlužení. Volně pak může dlužníkem nakládat s majetkem nabytým po schválení oddlužení, stejně jako se zbytkem příjmů, které mu po srážkách zbývají.

Pokud pak v oddlužení dochází k prodeji majetku, jenž slouží jako zajištění některé z pohledávek, pak výtěžek z prodeje, který po uspokojení zajištěné pohledávky zůstane (tzv. hyperocha), zůstává plně v dispozici dlužníka. Nemusí jej vydávat na uspokojení dalších pohledávek jiných věřitelů.

V nakládání s majetkem, zejména u splátkového kalendáře, má dlužník v oddlužení oproti exekuci větší volnost.

Výše srážek ze mzdy

V exekuci i oddlužení (splátkovým kalendářem) se provádějí srážky z příjmů dlužníka. Pro provádění srážek platí stejná, společná pravidla. Srážky jsou proto prováděny stejným postupem, rozdíl je pouze v jejich výši.

Výše srážek je rozdílná, neboť v oddlužení jsou vždy prováděny srážky, jako by šlo o tzv. přednostní pohledávku (např. pohledávky na daních, zdravotním a sociálním pojištění), kdežto v exekuci se pohledávky rozlišují na přednostní a nepřednostní (všechny ostatní, které nejsou pohledávkami přednostními).  Přitom na tzv. přednostní pohledávky (tedy i v oddlužení) je z příjmů dlužníka sráženo více, než na pohledávky nepřednostní. A to o 1/3 příjmů dlužníka nad nezabavitelné minimum. V praxi to znamená, že srážky z příjmů jsou v exekuci nižší než v oddlužení, pokud dlužník má jen nepřednostní pohledávky. Má-li dlužník jakoukoli přednostní pohledávku v exekuci, zůstává mu stejná část příjmů, jako v oddlužení.

Obrana práv dlužníka (exekuční a insolvenční řízení)

Důležitým aspektem, který se často při srovnávání exekuce a oddlužení pomíjí, je celková právní jistota dlužníka a ochrana jeho práv a zájmů.

Dospějí-li pohledávky dlužníka do exekuce, je exekutor v rámci exekučního řízení oprávněn proti povinnému provést všechny způsoby exekuce, které zákon umožňuje. Dlužník je v postavení tzv. povinného z exekuce a ochrana jeho práv i jeho majetku je minimální. Smyslem exekuce je vymoci na povinném splnění jeho dluhu, a k tomu jsou exekutorovi dány do dispozice všechny zákonem vymezené prostředky. V praxi je tak zcela běžné, že souběžně je proti povinnému vedena exekuce srážkami ze mzdy, obstavením účtu, prodejem věcí movitých i prodejem věcí nemovitých. Exekutor sám rozhoduje o průběhu řízení i o tom, které exekuce a kdy uplatní.

Situace dlužníka v oddlužení je poněkud jiná. Celé insolvenční řízení je podrobně v zákoně upraveno, věřitelé, dlužník i správce mají řadu práv i povinností. A tyto musí dodržovat. Nad vším bdí insolvenční soud, který kdykoli může provést kontrolu probíhajícího řízení, a to i z vlastního rozhodnutí. Pozice insolvenčního správce je být kontrolním a výkonným orgánem a o všem podstatném vždy rozhoduje nestranný soud. Zejména o způsobu provedení oddlužení a zpeněžení majetku dlužníka.

Insolvenční soud může taktéž prověřit úkony exekutora, pokud jsou činěny po zahájení insolvenčního řízení a prohlásit je za neplatné, zjistí-li, že jsou činěny v rozporu s insolvenčním zákonem.

V praxi je pozice dlužníka a ochrana jeho práv v oddlužení lépe vymahatelná a kontrolovatelná, než je tomu v exekuci. Lze se účinněji bránit protiprávním jednáním a lépe se kontroluje dodržování práv a povinností stanovených zákonem.

Dopady na třetí osoby (rodinu a osoby blízké)

Rozdílná pozice vzniká při porovnání oddlužení a exekucí i u tzv. třetích osob, kterými jsou nejčastěji rodinní příslušníci a osoby blízké.

V exekuci se často setkáme s tím, že je do exekuce zahrnut i majetek třetích osob. Ze zákona lze postihnout majetek manžela povinného v exekuci, a to do výše jeho podílu na SJM. I pro dluhy vzniklé před trváním manželství. Exekutor tak v exekuci zpravidla obstaví i účet druhého z manželů, případně postihne srážkami i jeho příjem. O společných věcech, jež mohou být zpeněženy, ani nemluvě.

Dalším častým případem je postižení věcí v domě či bytě, kde se povinný zdržuje. Obvykle jsou do exekuce zahrnuty všechny věci v místě pobytu povinného, bez rozdílu, v čím majetku jsou. Stává se tak, že je tímto postižen a ohrožen i majetek jiných osob, například pronajímatele případně vlastníka domu či bytu, v němž se povinný zdržuje. Pro třetí osoby pak nastává složité období, kdy musejí o své věci bojovat a exekutorovi prokázat, že jsou jejich majiteli oni, a nikoli povinný!

V oddlužení je situace zcela jiná. Majetek manželů se rozdělí a oddělí se tak majetek dlužníka a jeho manžela, který nemůže být v oddlužení postihnut. Stejně tak se oddlužení nemůže, až na zákonem přesně stanovené výjimky (tzv. neúčinné právní jednání) dotknout majetku jiných osob. O příjmech manžela ani nemluvě.

Z pohledu ochrany majetku třetích osob, je oddlužení zcela jasným vítězem a zcela jasným cílem všech osob blízkých, které chtějí dlužníkovi pomoci jeho složitou situaci vyřešit. Ochrání tak nejen dlužníka, ale i sebe.

Růst dluhů dlužníka (po dobu exekuce a oddlužení)

Dalším výrazným rozdílem mezi oddlužením a exekucemi je navyšování dluhů dlužníků v nich.

Dluhy během exekuce stále narůstají o úroky a úroky z prodlení. A taky o náklady exekuce, které jsou tím vyšší, čím více úkonů exekutor v exekucí učiní. Často se tak zejména u víceletých exekucí stává, že dluhy narůstají rychleji, než je dlužník schopen platit.

Oproti tomu v oddlužení se uspokojují dluhy jen v té výši, v jaké byly ke dni zjištění úpadku dlužníka. K dalšímu narůstání dluhů o úroky a úroky z prodlení, se po dobu průběhu oddlužení nepřihlíží.

A pokud po oddlužení dojde k osvobození dlužníka, je tento osvobozen i od úroků a úroků z prodlení přirostlých během procesu oddlužení. Pozice dlužníka v oddlužení je tedy v tomto případě výrazně lepší.

Délka „vymáhacího režimu“

Velký rozdíl je v praxi i v délce exekuce a oddlužení. Zatímco oddlužení má pevně stanovenou maximální délku (5 let, resp. s prodloužením 5,5 roků), exekuce může probíhat neomezeně dlouhou dobu. Setkáváme se tak běžně s exekucemi zahájenými před více než 10 lety, které stále trvají a probíhají.

Navíc po úspěšném oddlužení jsou zastaveny i všechny exekuce vedené dosud proti dlužníkovi pro dluhy, jež vznikly do povolení oddlužení. Opět tedy vychází pro dlužníky, kteří nejsou schopni své dluhy zaplatit, výhodněji oddlužení.

Autor: JUDr. David Vozák, 31. 8. 2019

 

JUDr. David Vozák

Zkušený odborník na insolvenční právo, kterému se věnuje více než 10 let. V Advokátní kanceláři Mgr. Martin Ludvík řídí celou sekci insolvencí. Je častým hostem diskusních pořadů, publikuje a vystupuje v médiích. 

 

Tíží vás dluhy a exekuce? Nevíte, komu a kolik dlužíte? Potřebujete poradit s oddlužením či snížením splátek?

Chci nezávaznou konzultaci zdarma

Pomohli jsme 10 509 lidem z dluhů ve výši 10 902 656 028 Kč.

Kalkulátor oddlužení

Najít řešení
Jste zadlužení? Nestíháte splácet? Můžeme vám pomoci!

Kontaktujte svého poradce

Zvolte kraj
Napište nám 800 11 44 11

Novinky