Oddlužení nebo exekuce? Co je výhodnější? Velké srovnání výhod a nevýhod z pohledu dlužníka

Často slýcháme od osob, které se na nás obracejí s žádostí o pomoc od dluhů, že oddlužení není lepší než exekuce, že si oddlužením nepomohou a že jim v exekuci zůstane více peněz. Jak to ve skutečnosti je? Je oddlužení skutečně horší než exekuce? Mají se dlužníci raději skrývat a jednat s exekutory, nebo podstoupit insolvenční řízení a oddlužení? Podívejme se na hlavní výhody a nevýhody. 

Nakládání s majetkem

Oddlužení i exekuce omezují dlužníky v nakládání s jejich majetkem. Jak? 

V EXEKUCI

Lidé v exekuci mají často pocit, že si mohou se svým majetkem nakládat, jak chtějí. Zprvu to tak je, ale po té, co exekutor začne skutečně vymáhat dluhy povinného, dochází k výraznému omezení dlužníků. Obstavení účtu a vyčerpání zůstatku na nich je zpravidla prvním krokem. Exekutor obstaví účet dlužníka a u manželů i účet manžela (!). Dlužník ztrácí možnost nakládat se svými penězi. Má nárok na vyplacení dvojnásobku životního minima, ostatní peníze jsou určeny na exekuce.

Zabavení věcí movitých vede k tomu, že dlužníku jsou zabaveny všechny věci movité a odvezeny ke zpeněžení. Vyňaty jsou ze zákona pouze lednice, pračka a věci osobní potřeby. Ostatní věci může exekutor zabavit kdykoli.

Postižení nemovitostí. Pokud exekutor uvalí tzv. plombu na nemovitost (exekutorské právo zástavní), nemůže s nemovitostí dlužník nemovitost převést na jiného bez rizika zpeněžení nemovitosti v nucené dražbě a prodeji jiné osobě. Takovouto nemovitost zpravidla nikdo od dlužníka nekoupí a ten ztrácí možnost s ní nakládat. Taktéž převod takto zatížené nemovitosti například darem na osobu blízkou je v praxi nerealizovatelný (obdarovaný dar zpravidla nepřijme).

Postižení příjmů v exekuci i oddlužení je v podstatě stejné. Výši srážek se budeme věnovat níže v článku v samostatném bodu.

V ODDLUŽENÍ

V oddlužení je situace jiná. Dlužník je po zahájení insolvenčního řízení ze zákona omezen v nakládání se svým majetkem (nesmí činit nic, čím by majetek zmenšil), nicméně po schválení oddlužení se situace výrazně mění. A to podle jasných a zákonem daných pravidel.

Při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty je dlužník povinen přenechat nakládání s majetkem insolvenčnímu správci a ten zařídí zpeněžení majetku. Na první pohled je to jako v exekuci. Významná změna je v tom, že prodejem nemůže být postižen majetek, který dlužník nabude po schválení oddlužení. Například si dlužník ze svých příjmů, které mu v oddlužení zbudou, pořídí nové vybavení domácnosti. Na toto se zpeněžení již nevztahuje. Jde o malou, ale velmi významnou změnu, která příznivě ovlivňuje životní úroveň dlužníků v oddlužení.

Při oddlužení splátkovým kalendářem pak platí obdobně, že majetek je dlužník povinen odevzdat ke zpeněžení správci jen ten, který nabude do schválení oddlužení. Volně pak může dlužníkem nakládat s majetkem nabytým po schválení oddlužení, stejně jako se zbytkem příjmů, které mu po srážkách zbývají.

Pokud pak v oddlužení dochází k prodeji majetku, jenž slouží jako zajištění některé z pohledávek, pak výtěžek z prodeje, který po uspokojení zajištěné pohledávky zůstane (tzv. hyperocha), zůstává plně v dispozici dlužníka. Nemusí jej vydávat na uspokojení dalších pohledávek jiných věřitelů.

V nakládání s majetkem, zejména u splátkového kalendáře, má dlužník v oddlužení oproti exekuci větší volnost.

Výše srážek ze mzdy

V exekuci i oddlužení (splátkovým kalendářem) se provádějí srážky z příjmů dlužníka. Pro provádění srážek platí stejná, společná pravidla. Srážky jsou proto prováděny stejným postupem, rozdíl je pouze v jejich výši.

Výše srážek je rozdílná, neboť v oddlužení jsou vždy prováděny srážky, jako by šlo o tzv. přednostní pohledávku (např. pohledávky na daních, zdravotním a sociálním pojištění), kdežto v exekuci se pohledávky rozlišují na přednostní a nepřednostní (všechny ostatní, které nejsou pohledávkami přednostními).  Přitom na tzv. přednostní pohledávky (tedy i v oddlužení) je z příjmů dlužníka sráženo více, než na pohledávky nepřednostní. A to o 1/3 příjmů dlužníka nad nezabavitelné minimum. V praxi to znamená, že srážky z příjmů jsou v exekuci nižší než v oddlužení, pokud dlužník má jen nepřednostní pohledávky. Má-li dlužník jakoukoli přednostní pohledávku v exekuci, zůstává mu stejná část příjmů, jako v oddlužení.

Obrana práv dlužníka (exekuční a insolvenční řízení)

Důležitým aspektem, který se často při srovnávání exekuce a oddlužení pomíjí, je celková právní jistota dlužníka a ochrana jeho práv a zájmů.

Dospějí-li pohledávky dlužníka do exekuce, je exekutor v rámci exekučního řízení oprávněn proti povinnému provést všechny způsoby exekuce, které zákon umožňuje. Dlužník je v postavení tzv. povinného z exekuce a ochrana jeho práv i jeho majetku je minimální. Smyslem exekuce je vymoci na povinném splnění jeho dluhu, a k tomu jsou exekutorovi dány do dispozice všechny zákonem vymezené prostředky. V praxi je tak zcela běžné, že souběžně je proti povinnému vedena exekuce srážkami ze mzdy, obstavením účtu, prodejem věcí movitých i prodejem věcí nemovitých. Exekutor sám rozhoduje o průběhu řízení i o tom, které exekuce a kdy uplatní.

Situace dlužníka v oddlužení je poněkud jiná. Celé insolvenční řízení je podrobně v zákoně upraveno, věřitelé, dlužník i správce mají řadu práv i povinností. A tyto musí dodržovat. Nad vším bdí insolvenční soud, který kdykoli může provést kontrolu probíhajícího řízení, a to i z vlastního rozhodnutí. Pozice insolvenčního správce je být kontrolním a výkonným orgánem a o všem podstatném vždy rozhoduje nestranný soud. Zejména o způsobu provedení oddlužení a zpeněžení majetku dlužníka.

Insolvenční soud může taktéž prověřit úkony exekutora, pokud jsou činěny po zahájení insolvenčního řízení a prohlásit je za neplatné, zjistí-li, že jsou činěny v rozporu s insolvenčním zákonem.

V praxi je pozice dlužníka a ochrana jeho práv v oddlužení lépe vymahatelná a kontrolovatelná, než je tomu v exekuci. Lze se účinněji bránit protiprávním jednáním a lépe se kontroluje dodržování práv a povinností stanovených zákonem.

Dopady na třetí osoby (rodinu a osoby blízké)

Rozdílná pozice vzniká při porovnání oddlužení a exekucí i u tzv. třetích osob, kterými jsou nejčastěji rodinní příslušníci a osoby blízké.

V exekuci se často setkáme s tím, že je do exekuce zahrnut i majetek třetích osob. Ze zákona lze postihnout majetek manžela povinného v exekuci, a to do výše jeho podílu na SJM. I pro dluhy vzniklé před trváním manželství. Exekutor tak v exekuci zpravidla obstaví i účet druhého z manželů, případně postihne srážkami i jeho příjem. O společných věcech, jež mohou být zpeněženy, ani nemluvě.

Dalším častým případem je postižení věcí v domě či bytě, kde se povinný zdržuje. Obvykle jsou do exekuce zahrnuty všechny věci v místě pobytu povinného, bez rozdílu, v čím majetku jsou. Stává se tak, že je tímto postižen a ohrožen i majetek jiných osob, například pronajímatele případně vlastníka domu či bytu, v němž se povinný zdržuje. Pro třetí osoby pak nastává složité období, kdy musejí o své věci bojovat a exekutorovi prokázat, že jsou jejich majiteli oni, a nikoli povinný!

V oddlužení je situace zcela jiná. Majetek manželů se rozdělí a oddělí se tak majetek dlužníka a jeho manžela, který nemůže být v oddlužení postihnut. Stejně tak se oddlužení nemůže, až na zákonem přesně stanovené výjimky (tzv. neúčinné právní jednání) dotknout majetku jiných osob. O příjmech manžela ani nemluvě.

Z pohledu ochrany majetku třetích osob, je oddlužení zcela jasným vítězem a zcela jasným cílem všech osob blízkých, které chtějí dlužníkovi pomoci jeho složitou situaci vyřešit. Ochrání tak nejen dlužníka, ale i sebe.

Růst dluhů dlužníka (po dobu exekuce a oddlužení)

Dalším výrazným rozdílem mezi oddlužením a exekucemi je navyšování dluhů dlužníků v nich.

Dluhy během exekuce stále narůstají o úroky a úroky z prodlení. A taky o náklady exekuce, které jsou tím vyšší, čím více úkonů exekutor v exekucí učiní. Často se tak zejména u víceletých exekucí stává, že dluhy narůstají rychleji, než je dlužník schopen platit.

Oproti tomu v oddlužení se uspokojují dluhy jen v té výši, v jaké byly ke dni zjištění úpadku dlužníka. K dalšímu narůstání dluhů o úroky a úroky z prodlení, se po dobu průběhu oddlužení nepřihlíží.

A pokud po oddlužení dojde k osvobození dlužníka, je tento osvobozen i od úroků a úroků z prodlení přirostlých během procesu oddlužení. Pozice dlužníka v oddlužení je tedy v tomto případě výrazně lepší.

Délka „vymáhacího režimu“

Velký rozdíl je v praxi i v délce exekuce a oddlužení. Zatímco oddlužení má pevně stanovenou maximální délku (5 let, resp. s prodloužením 5,5 roků), exekuce může probíhat neomezeně dlouhou dobu. Setkáváme se tak běžně s exekucemi zahájenými před více než 10 lety, které stále trvají a probíhají.

Navíc po úspěšném oddlužení jsou zastaveny i všechny exekuce vedené dosud proti dlužníkovi pro dluhy, jež vznikly do povolení oddlužení. Opět tedy vychází pro dlužníky, kteří nejsou schopni své dluhy zaplatit, výhodněji oddlužení.

Autor: JUDr. David Vozák, 31. 8. 2019

 

JUDr. David Vozák

Zkušený odborník na insolvenční právo, kterému se věnuje více než 10 let. V Advokátní kanceláři Mgr. Martin Ludvík řídí celou sekci insolvencí. Je častým hostem diskusních pořadů, publikuje a vystupuje v médiích. 

 

Tíží vás dluhy a exekuce? Nevíte, komu a kolik dlužíte? Potřebujete poradit s oddlužením či snížením splátek?

Chci nezávaznou konzultaci zdarma

Pomohli jsme 11 698 lidem z dluhů ve výši 11 731 893 347 Kč.

Kalkulátor oddlužení

  • Jste zadlužení? Nestíháte splácet? Můžeme vám pomoci!
  • Najít řešení

Kontaktujte svého poradce

Novinky