Volejte zdarma 800 11 44 11
Vyhledávání

Ztráta zaměstnání během insolvence

Splátkový kalendářMezi základní povinnosti dlužníka při oddlužení plněním splátkového kalendáře patří povinnost vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost. Pokud během oddlužení přijde dlužník o práci, neznamená to, že soud automaticky oddlužení dlužníka zruší. Povinností dlužníka je příjem si co nejdříve obstarat. Není přitom rozhodné, o jaký druh příjmu jde. Přečtěte si, jaké povinnosti má dlužník v případě ztráty zaměstnání během oddlužení.

Základní povinnosti dlužníka v oddlužení při plnění splátkového kalendáře:

  • Vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost či o ni usilovat

    Základní povinností dlužníka je povinnost vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost, nebo o ni usilovat. Nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat. Není přitom rozhodné, o jaký druh příjmu jde.

  • Hodnoty získané dědictvím či darem vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení

    Důležitou povinností dlužníka v oddlužení je i povinnost hodnoty získané darem či dědictvím, stejně jako i majetek, jenž neuvedl ve svém seznamu majetku, ač tak učinit měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek z takovéhoto zpeněžení spolu s jinými mimořádnými příjmy použít jako mimořádné splátky k úhradě pohledávek nezajištěných věřitelů.

  • Oznamovat změny insolvenčnímu správci

    Dále je dlužník povinen oznamovat soudu a insolvenčnímu správci bezodkladně svou případnou změnu bydliště, stejně jako je povinen soudu, správci a věřitelskému výboru pravidelně jednou za půl roku přehled o svých příjmech za dané období.

  • Nezatajovat žádný ze svých příjmů

    Dlužník je v oddlužení povinen nezatajovat žádný ze svých příjmů stejně jako je povinen neposkytovat žádnému ze svých věřitelů zvláštní výhody. Povinností dlužníka je i nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl řádně a včas splnit.

Jak postupovat v případě ztráty zaměstnání

vykřičník 2015Situace, kdy dlužník přijde o práci, je reálná a může se stát komukoliv. V případě ztráty zaměstnání je dlužník povinen oznámit tuto skutečnost soudu a přidělenému insolvenčnímu správci. Své sdělení zpravidla doloží potvrzením o ukončení zaměstnání, tzv. výpovědí z pracovního poměru.

Dále předloží doklad o registraci na úřadě práce a doklad o výši poskytované podpory v nezaměstnanosti. Pokud vznikne dlužníku nárok na podporu v nezaměstnanosti, lze provádět srážky pro potřeby oddlužení i z této podpory. Za předpokladů, že stanovená podpora v nezaměstnanosti bude vyšší než nezabavitelné částky pro dlužníka v oddlužení. V opačném případě srážky nebudou prováděny a věřitelům nebude plnění zasíláno.

Při ztrátě zaměstnání insolvenční soud zpravidla vyčkává, zda se dlužníkovi v oddlužení podaří naleznout nové zaměstnání. V praxi stanoví dlužníku lhůtu na to, aby si opatřil zaměstnání, či jiný zdroj příjmů, zpravidla bude lhůta dlouhá kolem 6 měsíců. Po tuto dobu bude dlužníku tolerováno neplnění oddlužení vůči věřitelům.

Situaci je potřeba neprodleně řešit, protože soud může oddlužení pro jeho neplnění dlužníkem zrušit, v našem případě po uvedených 6 měsících. Alternativou k příjmům ze zaměstnání je pak např. zaopatření plnění z tzv. darovací smlouvy.

Nové zaměstnání

Pokud dlužník nastoupí do nového zaměstnání, opět je povinen oznámit tuto skutečnost soudu a insolvenčnímu správci a obvykle předloží oběma novou pracovní smlouvu. Soud následně zašle novému zaměstnavateli Usnesení o vyrozumění novému plátci mzdy a vyzve ho, aby pokračoval ve srážkách ze mzdy. Úřad práce oznamuje soudu ukončení registrace dlužníka.

Pravidlo 30 %

procentaOddlužení soud dlužníku povolil za předpokladu, že během něj dlužník uhradí nezajištěným věřitelům na jejich pohledávkách nejméně 30 % z jejich hodnoty. Problém může nastat ve chvíli, kdy odhadovaná úhrada nezajištěných závazků vychází těsně nad hranicí 30 %, dlužník tedy nemá téměř žádnou „rezervu“ právě pro případ ztráty zaměstnání.

Při dlouhodobé ztrátě zaměstnání, případně následném snížení příjmu u nového zaměstnavatele oproti předchozímu, se odhadovaná úhrada může dostat pod hranici 30 %. Pokud by tento problém trval déle a příjmy byly stále nízké, na konci oddlužení nebude dlužníkovi uděleno osvobození od úhrady jeho závazků z toho důvodu, že nesplnil právě tuto zákonem požadovanou podmínku.

V takovém případě je v zájmu dlužníka, aby se o splnění svého oddlužení sám postaral. Ať už například zmiňovaným zajištění dárce k oddlužení, nebo tím, že si ze svého příjmu, který mu zůstává po sražení měsíční částky, sám doposílal chybějící částku tak, aby podmínku splňoval. Insolvenční správce ho k tomuto vyzývat nemusí, pouze ve své půlroční zprávě sdělí soudu, že dlužník sice splácí, ale odhadovaná úhrada je nižší než 30 %.

V praxi v situaci, kdy dlužník oddlužení na uvedených 30 % nesplňuje, často insolvenční správce či soud vyzývá dlužníka, aby doplatil částku, která mu chybí do splnění podmínky 30 %. A to se může stát například těsně před koncem oddlužení, kdy dlužník nemusí být schopen tuto částku okamžitě obstarat.

Autor: Ing. Jana Kubešová, 10. 4. 2015

Tíží vás dluhy? Nevíte, komu a kolik dlužíte? Potřebujete poradit s konsolidací, refinancováním či oddlužením?

Chci nezávaznou konzultaci zdarma

Pomohli jsme 13 503 lidem z dluhů ve výši 10 202 639 488 Kč.

Kalkulátor oddlužení

Najít řešení
Jste zadlužení až po uši? Nestíháte splácet? Můžeme vám pomoci!

Kontaktujte svého poradce

Zvolte kraj
Napište nám 800 11 44 11

Novinky