Jak probíhá schválené oddlužení

Po schválení oddlužení dlužníka soudem, respektive po schválení oddlužení dlužníka konkrétní formou oddlužení, dochází na samotný průběh oddlužení. Dlužník musí v oddlužení plnit uložené povinnosti, které jsou různé podle formy jeho oddlužení. Během schváleného oddlužení mohou nastat okolnosti, pro které soud může již schválené oddlužení i zrušit.

Povinnosti dlužníka v oddlužení jsou různé podle formy, kterou se jeho oddlužení uskuteční.

Oddlužení zpeněžením majetkové podstaty

Oddlužení zpeněžením majetkové podstaty znamená prodej majetku dlužníka, který náleží do majetkové podstaty, za účelem uspokojení pohledávek věřitelů. Za zpeněžení se k tomuto účelu považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti.

Při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty provede insolvenční správce dle dohody s věřiteli, popřípadě i po schválení insolvenčním soudem, zpeněžení majetku dlužníka určeného pro uspokojení pohledávek jeho věřitelů. Zpeněžením získá výtěžek, který se později použije k uspokojení pohledávek věřitelů dle zákonem stanovených pravidel.

O průběhu zpeněžení majetkové podstaty správce průběžně informuje insolvenční soud a věřitelský výbor. V závěru zpeněžení majetkové podstaty vypracuje insolvenční správce konečnou zprávu obsahující popis průběhu zpeněžení a jeho výsledek. Tuto zprávu schvaluje soud a po jejím schválení a po rozhodnutí o odměně insolvenčního správce dochází k rozdělení výtěžku na pohledávky věřitelů a insolvenčního správce. Po rozdělení výtěžku oddlužení zpeněžením majetkové podstaty soud svým rozhodnutím ukončí.

Oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty

Při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty dochází ke zpeněžení majetku dlužníka a dále je dlužník povinen po dobu nejdéle 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.

Ve svém rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty soud uloží dlužníku povinnosti, jež má při svém oddlužení dlužník plnit. Tímto způsobem soud de facto informuje dlužníka o jeho povinnostech v oddlužení plněním splátkového kalendáře a sděluje mu, jaké jsou a jaká je jejich náplň. Neplnění podstatných povinností v oddlužení dlužníkem může být důvodem pro zrušení již schváleného oddlužení.

Povinnosti dlužníka při plnění splátkového kalendáře

Základní povinností dlužníka je povinnost vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost, nebo o ni usilovat. Nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat. Není přitom rozhodné, o jaký druh příjmu jde – zda ze zaměstnání či ze samostatné výdělečné činnosti.

Důležitou povinností dlužníka v oddlužení je povinnost hodnoty získané darem či dědictvím, a hodnoty z neúčinného právního úkonu, stejně jako i majetek, jenž neuvedl ve svém seznamu majetku, ač tak učinit měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek z takovéhoto zpeněžení spolu s jinými mimořádnými příjmy použít jako mimořádné splátky k úhradě pohledávek nezajištěných věřitelů.

Dále je dlužník povinen oznamovat soudu a insolvenčnímu správci bezodkladně svou případnou změnu bydliště, stejně jako je povinen soudu a správci pravidelně jednou za půl roku předložit přehled o svých příjmech za dané období.

Dlužník je v oddlužení povinen nezatajovat žádný ze svých příjmů stejně jako je povinen neposkytovat žádnému ze svých věřitelů zvláštní výhody. Povinností dlužníka je i nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl řádně a včas splnit.

Dlužník je povinen při svém oddlužení vynaložit veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů.

Plnění splátkového kalendáře

Samotné oddlužení plněním splátkového kalendáře je plněno tak, že dochází ke srážkám ze mzdy či jiných příjmů dlužníka, kdy tyto srážky provádí plátce mzdy dlužníka (zaměstnavatel) a poukazuje je insolvenčnímu správci. Tento poskytnuté srážky z příjmů dlužníka poukazuje jednotlivým nezajištěným věřitelům v poměru dle výše jejich pohledávek za dlužníkem. Výjimkou je zajištěný věřitel, který může být uspokojen jen z prodeje předmětu zajištění, pokud o to požádá.

Insolvenční správce během oddlužení plněním splátkového kalendáře dohlíží na činnost dlužníka a o průběhu oddlužení pravidelně informuje soud a věřitelský výbor. Oddlužení splátkovým kalendářem končí rozhodnutím, kterým insolvenční soud vezme splnění oddlužení na vědomí. Současně rozhodne o odměně insolvenčního správce a zprostí ho funkce. Tímto krokem dochází k ukončení insolvenčního řízení, zbývá ještě rozhodnout o tom, co se děje se zbývajícími závazky dlužníka.

Co se děje po skončení oddlužení – vydání osvobození dlužníka

Splnil-li dlužník v oddlužení, ať už při plnění splátkového kalendáře či při zpeněžení majetkové podstaty, řádně své povinnosti, vydá soud rozhodnutí, jímž ho osvobodí od povinnosti uhradit zbytek pohledávek věřitelů, které byly zahrnuty do oddlužení, ale k jejichž uspokojení v oddlužení nedošlo. Současně dlužníka osvobodí i od povinnosti hradit pohledávky těch věřitelů, kteří se do oddlužení se svými pohledávkami nepřihlásili, ač tak učinit měli. Pouze zajištěnému věřiteli, jenž po schválení oddlužení nepožádal o zpeněžení majetku sloužícího zajištění jeho pohledávky, zůstává zachováno právo na to, aby se domáhal uspokojení své pohledávky ze zpeněžení předmětu zajištění.

Důvody pro zrušení schváleného oddlužení

Během schváleného oddlužení mohou nastat okolnosti, pro které soud může již schválené oddlužení zrušit. Tím dojde k přerušení procesu oddlužení bez vydání osvobození pro dlužníka. Tj. dlužník není osvobozen a stále má povinnost pohledávky svých věřitelů hradit.

První z okolností, pro které soud zruší schválné oddlužení, je situace, kdy zjistí, že dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení.

Dalším důvodem pro zrušení oddlužení je situace, kdy dlužníku vznikne jeho zaviněním po schválení oddlužení peněžitý závazek po splatnosti déle jak 30 dnů.

Nejsložitější situace ale nastane, pokud dlužník není pro své zavinění schopen po dobu delší než 3 měsíce splácet v požadované výši vyjmenované pohledávky věřitelů. Jde o výživné, odměnu insolvenčního správce, za podmínky, že vzniky po zjištění úpadku.

 V neposlední řadě je pak soud povinen zrušit schválené oddlužení i v případě, kdy vyjdou po schválení oddlužení najevo okolnosti, z nichž lze důvodně předpokládat, že oddlužením dlužník sledoval nepoctivý záměr.