Co se děje po schválení oddlužení, aneb jak probíhá samotné oddlužení

Po schválení oddlužení dlužníka soudem, respektive po schválení oddlužení dlužníka konkrétní formou oddlužení, dochází na samotný průběh oddlužení. Dlužník musí v oddlužení plnit určité povinnosti, které jsou různé podle formy, kterou se jeho oddlužení uskuteční. Během schváleného oddlužení mohou nastat okolnosti, pro které soud může již schválené oddlužení zrušit a současně úpadek dlužníka řešit konkursem.

Povinnosti dlužníka v oddlužení jsou různé podle formy, kterou se jeho oddlužení uskuteční.

Oddlužení zpeněžením majetkové podstaty

Oddlužení zpeněžením majetkové podstaty se rozumí prodej veškerého majetku, který do majetkové podstaty náleží, za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení se k tomuto účelu považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti.

Při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty provede insolvenční správce dle dohody s věřiteli, popřípadě i po schválení insolvenčním soudem, zpeněžení majetku dlužníka určeného pro uspokojení pohledávek jeho věřitelů. Zpeněžením získá výtěžek, který se později použije k uspokojení pohledávek věřitelů dle zákonem stanovených pravidel. O průběhu zpeněžení majetkové podstaty průběžně informuje insolvenční soud a věřitelský výbor. V závěru zpeněžení majetkové podstaty vypracuje insolvenční správce konečnou zprávu obsahující charakteristiku jeho činnosti. Tuto zprávu schvaluje soud a po jejím schválení a po rozhodnutí o odměně insolvenčního správce dochází k rozdělení výtěžku na pohledávky věřitelů a insolvenčního správce. Po tomto rozdělení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty soud rozhodnutím ukončí.

Oddlužení plněním splátkového kalendáře

Při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.

Ve svém rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře uvede soud povinnosti, jež má při svém oddlužení dlužník plnit. Tímto způsobem soud de facto informuje dlužníka o jeho povinnostech v oddlužení plněním splátkového kalendáře a sděluje mu, jaké jsou a jaká je jejich náplň. Neplnění podstatných povinností v oddlužení dlužníkem může být důvodem pro zrušení již schváleného oddlužení.

Povinnosti dlužníka při plnění splátkového kalendáře

Základní povinností dlužníka je povinnost vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost, nebo o ni usilovat. Nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat. Není přitom rozhodné, o jaký druh příjmu jde.

Důležitou povinností dlužníka v oddlužení je i povinnost hodnoty získané darem či dědictvím, stejně jako i majetek, jenž neuvedl ve svém seznamu majetku, ač tak učinit měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek z takovéhoto zpeněžení spolu s jinými mimořádnými příjmy použít jako mimořádné splátky k úhradě pohledávek nezajištěných věřitelů.

Dále je dlužník povinen oznamovat soudu a insolvenčnímu správci bezodkladně svou případnou změnu bydliště, stejně jako je povinen soudu, správci a věřitelskému výboru pravidelně jednou za půl roku předložit přehled o svých příjmech za dané období.

Dlužník je v oddlužení povinen nezatajovat žádný ze svých příjmů stejně jako je povinen neposkytovat žádnému ze svých věřitelů zvláštní výhody. Povinností dlužníka je i nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl řádně a včas splnit.

Plnění splátkového kalendáře

Samotné oddlužení plněním splátkového kalendáře je plněno formou srážek ze mzdy či jiných příjmů dlužníka, kdy tyto srážky provádí plátce mzdy dlužníka a poukazuje je insolvenčnímu správci. Tento poskytnuté srážky z příjmů dlužníka poukazuje jednotlivým nezajištěným věřitelům v poměru dle výše jejich pohledávek za dlužníkem. Zajištěný věřitel pak může být uspokojen z prodeje předmětu zajištění, pokud o to požádá.

Insolvenční správce během oddlužení plněním splátkového kalendáře dohlíží na činnost dlužníka a o své činnosti pravidelně informuje soud a věřitelský výbor. Oddlužení splátkovým kalendářem končí rozhodnutím, kterým insolvenční soud vezme splnění oddlužení na vědomí. Současně rozhodne o odměně insolvenčního správce a zprostí ho funkce. Tímto krokem dochází k ukončení insolvenčního řízení, zbývá ještě rozhodnout o tom, co se děje se zbývajícími závazky dlužníka.

Co se děje po skončení oddlužení

Splnil-li dlužník v oddlužení, ať už při plnění splátkového kalendáře či při zpeněžení majetkové podstaty, řádně své povinnosti, vydá na jeho návrh soud rozhodnutí, jímž ho osvobodí od povinnosti uhradit zbytek pohledávek věřitelů, které byly zahrnuty do oddlužení, ale k jejichž uspokojení v oddlužení nedošlo. Současně dlužníka osvobodí i od povinnosti hradit pohledávky těch věřitelů, kteří se do oddlužení se svými pohledávkami nepřihlásili, ač tak učinit měli. Pouze zajištěnému věřiteli, jenž po schválení oddlužení nepožádal o zpeněžení majetku sloužícího zajištění jeho pohledávky, zůstává zachováno právo na to, aby se domáhal uspokojení své pohledávky ze zpeněžení předmětu zajištění.

Důvody pro zrušení schváleného oddlužení

Během schváleného oddlužení mohou nastat okolností, pro které soud může již schválené oddlužení zrušit. Důležité je, že pokud tak učiní, musí současně úpadek dlužníka řešit konkursem. Je proto vhodné, se takovýchto okolností vyvarovat. První z okolností, pro které soud zruší schválné oddlužení, je situace, kdy zjistí, že dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení.

Dalším důvodem pro zrušení oddlužení je situace, kdy se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nelze splnit. Důvodem pro vydání stejného rozhodnutí je i stav, kdy dlužníku jeho vinou vznikne nový závazek po splatnosti více než 30 dnů. V neposlední řadě je pak soud povinen zrušit schválené oddlužení i v případě, kdy vyjdou po schválení oddlužení najevo okolnosti, z nichž lze důvodně předpokládat, že oddlužením dlužník sledoval nepoctivý záměr.