Příjmy v oddlužení. Kolik a z jakých příjmů se v insolvenci sráží?
V oddlužení splátkovým kalendářem splácí dlužník pohledávky věřitelů splátkami ze svých příjmů. Splátky v insolvenci se vypočítávají podle pravidel pro provádění srážek ze mzdy a jiných příjmů v exekuci. Jaká pravidla to jsou a které příjmy srážkám podléhají? Které příjmy jsou naopak ze srážek vyloučeny? Více se dočtete v našem článku níže.
Jak se vypočítávají splátky v insolvenci
U oddlužení schváleného plněním splátkového kalendáře splácí dlužník své dluhy pravidelnými splátkami ze svých příjmů. Splátky v oddlužení se vypočítávají každý měsíc, a to podle pravidel pro provádění srážek ze mzdy nebo jiných příjmů dlužníka. U zaměstnanců je výpočet srážek povinen provádět plátce mzdy nebo jiných příjmů, tedy zaměstnavatel.
U podnikatelů (OSVČ) splátky v insolvenci stanovuje soud, a to na každý rok oddlužení zvlášť v závislosti na jejich skutečných příjmech a výdajích z podnikatelské činnosti.
Srážka z příjmů dlužníka se v insolvenci vypočítá následovně:
Určí se nezabavitelná částka, která srážkám nepodléhá. Nezabavitelná částka se skládá z nezabavitelné částky na dlužníka a nezabavitelných částek na manžela a jiné osoby, které je dlužník povinen vyživovat.
Nezabavitelná částka na osobu dlužníka odpovídá ¾ součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení v obci s 50 – 100 tisíci obyvateli. Nezabavitelná částka na manžela dlužníka a na osoby jím vyživované se vypočte stejně, odpovídá u každé osoby 1/3 ze součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení v obci s 50 – 100 tisíci obyvateli.
Část příjmů dlužníka se sráží bez omezení. A to jen a pouze ta část, která převyšuje dvojnásobek součtu částek životního minima a normativních nákladů na bydlení v obci s 50 – 100 tisíci obyvateli.
Rozdíl mezi nezabavitelnou částkou a částí příjmů, která se sráží bez omezení, se rozdělí na třetiny. Dvě třetiny tohoto rozdílu náleží na srážky, jedna třetina náleží dlužníkovi a je mu vyplácena spolu s nezabavitelnou částkou.
Pokud je příjem dlužníka nižší, než je hranice pro srážky bez omezení, rozděluje se na třetiny jen rozdíl mezi celkovým příjmem dlužníka a nezabavitelnou částkou.
Normativní náklady na bydlení a výše životního minima
Aktuální výše životního minima činí 4 860 Kč a částka normativních nákladů na bydlení v obci s 50 – 100 tisíci obyvatel činí pro účel výpočtu nezabavavitelné částky 15 597 Kč. Základní nezabavitelné minimum při exekuci nebo insolvenci je pak stanoveno na 13 638 Kč pro jednotlivce.
Které příjmy podléhají srážkám ze mzdy
Splátky v insolvenci budou odváděny jen z těch příjmů dlužníka, ze kterých mohou být srážky prováděny. Jedná se o:
- mzdu a plat
- odměny z dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce
- odměny za pracovní nebo služební pohotovost
- odměny členů zastupitelstev územních samosprávných celků
- odměny z dávek státní sociální podpory a dávek pěstounské péče vyplácení opakovaně
- náhradu mzdy nebo platu
- nemocenskou
- peněžitou pomoc v mateřství
- důchody
- stipendia
- podporu v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,
- odstupné a jiná plnění poskytnutá při ukončení zaměstnání
- peněžité plnění věrnostní a stabilizační povahy
- náhradu za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti
- dávky dle smlouvy o výměnku
- výsluhový příspěvek
- příplatek k důchodu ke zmírnění křivd způsobených komunistickým režimem a příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek dle zákona o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některé další případy
Srážky se provádějí výhradně z čisté mzdy a jiných příjmů
Srážky se provádějí jen z čisté mzdy (a jiných příjmů). Z celkových příjmů dlužníka se tedy musejí odečíst záloha na daň z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku nezaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
Do čisté mzdy (a jiných příjmů) se nezapočítávají částky poskytované na náhradu nákladů spojených s výkonem práce, zejména při pracovních cestách (stravenky, diety, ubytovné apod.)
Které příjmy jsou ze srážek vyloučeny
Některé příjmy jsou ze srážek vyloučeny. Jedná se o příjmy, které nepodléhají výkonu rozhodnutí vůbec, tím pádem ani srážkám ze mzdy. Splátky pro insolvenci se z nich nedají určit. Mezi tyto příjmy zejména patří:
- náhrada, kterou dle pojistné smlouvy vyplácí pojišťovna, má-li být náhrady použito k vybudování nebo opravě budovy
- peněžité dávky sociální péče
- dávky pomoci v hmotné nouzi
- porodné
- daňový bonus
- příspěvek na bydlení
- jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče
Srážky z více příjmů pobíraných dlužníkem souběžně
Jak se provádějí srážky v případě, kdy má dlužník více příjmů? V takovém případě jsou srážky povinni provádět všichni plátci příjmů (zaměstnavatele) dlužníka. Znamená to, že srážky z příjmů jsou prováděny z každého příjmu dlužníka. Samozřejmě pokud tento vyplácený příjem srážkám podléhá.
Nezabavitelná částka je ze všech příjmů dlužníka odpočítávána pouze jednou, je na soudu, aby určil, jakou část nezabavitelné částky nemá ten který plátce příjmu srážet. V praxi u insolvence často správce dostává od plátce příjmů dlužníka měsíčně oba příjmy, z jejichž součtu vypočítává nezabavitelnou částku, jakoby se jednalo o jeden příjem, a tuto posléze posílá zpět dlužníkovi.
Potřebujete vědět více o nezabavitelné částce v oddlužení nebo řešíte jiné problémy v insolvenci? Rádi vám pomůžeme.
