Potřebujete poradit? 777 722 822 • Stačí prozvonit, zavoláme zpět!

Srážky ze mzdy 2024: kolik a z jakých příjmů se v insolvenci sráží?

V oddlužení splátkovým kalendářem splácí dlužník pohledávky věřitelů splátkami ze svých příjmů, nejčastěji srážkou ze mzdy. Splátky v insolvenci se vypočítávají podle pravidel pro provádění srážek ze mzdy a jiných příjmů. Jaká pravidla to jsou a které příjmy srážkám podléhají? Které příjmy jsou naopak ze srážek vyloučeny?

Výpočet srážek v insolvenci

U oddlužení schváleného plněním splátkového kalendáře splácí dlužník své dluhy pravidelnými splátkami ze svých příjmů. Splátky v oddlužení se vypočítávají každý měsíc, a to podle pravidel pro provádění srážek ze mzdy nebo jiných příjmů dlužníka. U zaměstnanců je výpočet insolvenční srážky povinen provádět plátce mzdy nebo jiných příjmů, tedy zaměstnavatel.

U podnikatelů (OSVČ) splátky v insolvenci stanovuje soud, a to na každý rok oddlužení zvlášť v závislosti na jejich skutečných říjmech a výdajích z podnikatelské činnosti.

Srážky ze mzdy: insolvenceSrážka z příjmů dlužníka se v insolvenci vypočítá následovně

Určí se nezabavitelná částka, která srážkám nepodléhá. Nezabavitelná částka se skládá z nezabavitelné částky na dlužníka a nezabavitelných částek na manžela a jiné osoby, které je dlužník povinen vyživovat.

Nezabavitelná částka na osobu dlužníka odpovídá 2/3 součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení v obci s 50–100 tisíci obyvateli. Nezabavitelná částka na manžela dlužníka a na osoby jím vyživované se vypočte stejně, odpovídá u každé osoby 1/4 ze součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení v obci s 50–100 tisíci obyvateli.

Část příjmů dlužníka se sráží bez omezení. A to jen a pouze ta část, která převyšuje dvojnásobek součtu částek životního minima a normativních nákladů na bydlení v obci s 50–100 tisíci obyvateli.

Rozdíl mezi nezabavitelnou částkou a částí příjmů, která se sráží bez omezení, se rozdělí na třetiny. Dvě třetiny tohoto rozdílu náleží na srážky, jedna třetina náleží dlužníkovi a je mu vyplácena spolu s nezabavitelnou částkou.

Pokud je příjem dlužníka nižší, než je hranice pro srážky bez omezení, rozděluje se na třetiny jen rozdíl mezi celkovým příjmem dlužníka a nezabavitelnou částkou.

Chci konzultaci zdarma

Normativní náklady na bydlení a výše životního minima

Aktuální výše životního minima pro rok 2024 činí 4 860 Kč a částka normativních nákladů na bydlení v obci s 50–100 tisíci obyvatel činí pro účel výpočtu nezabavitelné částky 14 197 Kč. Základní nezabavitelné minimum při exekuci nebo insolvenci je pak stanoveno na 12 705 Kč pro jednotlivce. Pro každou vyživovanou osobu je to 3 176 Kč.

Příklad výpočtu insolvenčních srážek v roce 2024

Ženatý dlužník s 3 vyživovanými osobami (manželka a 2 děti) s čistou mzdou 35 001 Kč:
Nezabavitelná částka 22 233 Kč (12 705 Kč + 3 x 3 176 Kč)
Ze zbytku výplaty po odečtení nezabavitelné částky (12 768 Kč)
Jedna třetina zůstává dlužníkovi 4 256 Kč
Dvě třetiny podléhají insolvenci 8 512 Kč
Srážky ze mzdy při insolvenci celkem 8 512 Kč
Vyplacená mzda dlužníka v insolvenci 26 489 Kč
Za 5 let je zaplaceno (*) 510 720 Kč

(*) Částka uvádí předpokládanou výši splátek za 5 let (60 měsíců) při zachování čisté mzdy. Výše srážek se ale může měnit (změnou nezabavitelné částky anebo příjmu dlužníka). Z celkové odvedené částky je pak nutno odečíst odměnu insolvenčního správce, která činí 1 089 Kč měsíčně. Výše uspokojení věřitelů se navíc změní případným prodejem majetku dlužníka v insolvenci anebo obdržením mimořádného příjmu.

Nejste si jistí, zda splňujete minimální příjem pro oddlužení? Vyplňte kalkulačku srážek v insolvenci.

Stanovení insolvenční splátky u podnikatelů (OSVČ)

Splátky podnikatelů v oddlužení mají specifický způsob řešení. Dlužníci podnikající jako OSVČ, často nemají stabilní příjmy a navíc investují část svých příjmů do podnikání. V takových případech je jim určena nevratná záloha, která je vypočtena na základě jejich příjmů a výdajů z předchozího roku.

Podnikající dlužníci jsou povinni pravidelně podávat přehledy o svých příjmech a výdajích za uplynulý rok. Děje se tak, aby bylo možné zjistit, zda vypočítané zálohy odpovídají jejich skutečným příjmům. Je důležité zdůraznit rozdíl mezi podanými přehledy a daňovým přiznáním. Většina podnikatelů uplatňuje své výdaje ve formě tzv. paušálních nákladů. Tyto výdaje však nejsou v rámci insolvenčního řízení relevantní, protože v insolvenci je kladen důraz na skutečné příjmy dlužníka.

Které příjmy podléhají srážkám ze mzdy

Splátky v insolvenci budou odváděny jen z těch příjmů dlužníka, ze kterých mohou být srážky prováděny. Jedná se o:

  • mzdu a plat
  • odměny z dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce
  • odměny za pracovní nebo služební pohotovost
  • odměny členů zastupitelstev územních samosprávních celků
  • dávky státní sociální podpory a pěstounské péče vyplácené opakovaně
  • náhradu mzdy nebo platu
  • nemocenskou
  • peněžitou pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek
  • důchody
  • stipendia, renty
  • podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci
  • odstupné a jiná plnění poskytnutá při ukončení zaměstnání (pokud nenahrazují podporu v nezaměstnanosti)
  • peněžité plnění věrnostní a stabilizační povahy
  • náhradu za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti
  • dávky dle smlouvy o výměnku
  • výsluhový příspěvek
  • dědictví, dary, výhry
  • vrácený přeplatek z daňové povinnosti

Zajímají vás srážky z důchodu? Insolvence dlužníků v důchodu má navíc mírnější podmínky a je zkrácená na 3 roky.

Pozor na zamlčení mimořádného příjmu

V insolvenci je zvláštní kategorie tzv. mimořádných příjmů, které je vždy nutné odevdzat insolvenčníu správci na mimořádnou splátku věřitelům. V případě, že dlužník mimořádný příjem insolvenčnímu správci nevydá, vzniká mu dluh, který je důvodem ke zrušení oddlužení. Jestliže soud klasifikuje zamlčení příjmu jako tzv. nepoctivý záměr, dlužník navíc ztrácí možnost v následujících 5 letech požádat o oddlužení opětovně.

» Co patří mezi mimořádné příjmy v insolvenci?

Nepostižitelné příjmy a mimořádný příjem v insolvenci

Insolvence: srážky ze mzdy mají jasná pravidla.Srážky se provádějí výhradně z čisté mzdy a jiných příjmů

Z celkových příjmů dlužníka se musí odečíst záloha na daň z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku nezaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Do čisté mzdy (a jiných příjmů) se nezapočítávají částky poskytované na náhradu nákladů spojených s výkonem práce, zejména při pracovních cestách (stravenky, diety, ubytovné apod.)

Chci konzultaci zdarma

Které příjmy jsou ze srážek vyloučeny

Některé příjmy jsou ze srážek vyloučeny. Jedná se o příjmy, které nepodléhají výkonu rozhodnutí vůbec, tím pádem ani srážkám ze mzdy. Splátky pro insolvenci se z nich nedají určit. Mezi tyto příjmy patří zejména:

  • výživné
  • plnění z pojistných smluv o škodovém pojištění a náhrady z utrpěné majetkové či nemajetkové újmy (např. bolestné, pojistné za úraz apod.)
  • peněžité dávky sociální péče
  • dávky pomoci v hmotné nouzi
  • porodné, pohřebné
  • daňový bonus
  • příspěvek na bydlení
  • jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče

Srážky z více příjmů pobíraných dlužníkem souběžně

Jak se provádějí srážky v případě, kdy má dlužník více příjmů? V takovém případě jsou srážky povinni provádět všichni plátci příjmů dlužníka. Znamená to, že srážky z příjmů jsou prováděny z každého příjmu dlužníka zvlášť. Samozřejmě za předpokladu, že vyplácený příjem srážkám podléhá. Srážku tak provede například zaměstnavatel i Úřad práce.

Nezabavitelná částka je ze všech příjmů dlužníka odpočítávána pouze jednou. Je na soudu, aby určil, jakou část nezabavitelné částky nemá který plátce příjmu srážet. V praxi u insolvence často správce dostává od plátce příjmů dlužníka měsíčně oba příjmy, z jejichž součtu vypočítává nezabavitelnou částku, jako by se jednalo o jeden příjem, a tu posléze posílá zpět dlužníkovi.

Deponování srážky ze mzdy po zahájení insolvence

Při souběhu exekuce s nově vzniklým insolvenčním řízením se nařízené srážky ze mzdy dlužníka neruší.
Okamžikem zahájení insolvenčního řízení je zaměstnavatel povinen je z titulu exekuce tzv. deponovat – zadržet. Exekuční srážky ze mzdy ale nesmí být nadále odesílány na příslušný exekutorský úřad, protože by tím došlo ke zvýhodnění věřitele. Jakékoliv úhrady mimo dlužníkovo insolvenční řízení jsou ze stejného důvodu zakázány. V případě zvýhodnění některého z věřitelů opět hrozí zrušení oddlužení.

Deponované srážky si v okamžiku schválení oddlužení převezme insolvenční správce v rámci majetkové podstaty dlužníka a přerozdělí je všem přihlášeným nezajištěným věřitelům.

Potřebujete vědět více o splátkách v oddlužení nebo řešíte jiné problémy v insolvenci? Rádi vám pomůžeme.

 

    Potřebujete pomoci?

    Pro objednání konzultace zdarma nám napište nebo zavolejte 777 722 822. Pracujeme i online. Díky PSČ vás kontaktuje odborník přímo z vašeho okolí.

    Odesláním formuláře vyjadřuji souhlas se zpracováním osobních údajů.