Srážky ze mzdy 2026: kolik a z jakých příjmů se v insolvenci sráží?

V oddlužení splátkovým kalendářem splácí dlužník své závazky splátkami ze svých příjmů, nejčastěji srážkou ze mzdy. Splátky v insolvenci se vypočítávají podle pravidel pro provádění srážek ze mzdy a jiných příjmů. Jaká pravidla to jsou a které příjmy srážkám podléhají? Které příjmy jsou naopak ze srážek vyloučeny? A co znamená deponování srážky ze mzdy?

Srážky se provádějí výhradně z čisté mzdy a jiných příjmů

Z celkových příjmů dlužníka se musí odečíst záloha na daň z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku nezaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Do čisté mzdy (a jiných příjmů) se nezapočítávají částky poskytované na náhradu nákladů spojených s výkonem práce, zejména při pracovních cestách (stravenky, diety, ubytovné apod.)

Výpočet srážek: insolvence (oddlužení)

U oddlužení splátkovým kalendářem splácí dlužník pohledávky pravidelnými splátkami ze svých příjmů. Splátky v oddlužení se vypočítávají každý měsíc, a to podle pravidel pro provádění srážek ze mzdy nebo jiných příjmů dlužníka. U zaměstnanců má povinnost provádět výpočet insolvenční srážky plátce mzdy, tedy zaměstnavatel, nebo plátce jiných příjmů. U podnikatelů (OSVČ) splátky v insolvenci stanovuje soud, a to na každý rok oddlužení zvlášť – v závislosti na skutečných příjmech a výdajích z podnikatelské činnosti.

Jak se vypočítá srážka z příjmů dlužníka v insolvenci?

Z postižitelných příjmů se nejprve odečítá tzv. nezabavitelná částka (nezabavitelné minimum) na dlužníka a vyživované osoby (manžel / manželka, dítě).

V roce 2026 se mění způsob výpočtu. Nezabavitelná částka na dlužníka (jednotlivce) činí 14 101,50 Kč a je to „pevný základ“ pro každého dlužníka. Nově se vypočítává ze součtu tří složek:

• životního minima jednotlivce: 4 860 Kč
• normativních nákladů pro nájemní bydlení v obci nad 70 000 obyvatel (jednočlenná domácnost) 9 430 Kč
• energetického paušálu (jednočlenná domácnost): 2 300 Kč

14 101,50 Kč (85 % z 16 590 Kč, tj. 4 860 Kč + 9 430 Kč + 2 300 Kč)

Odstranění vzájemné vyživovací povinnosti mezi manžely

Od 1.1.2025 již manželé nebudou moci odečítat částku 3 525,37 Kč navzájem. Výjimkou jsou případy, kdy je jednomu z nich přiznán:

• starobní důchod,
• invalidní důchod II. nebo III. stupně,
• sirotčí důchod.

Jak se vypočítá splátka

1. Od čisté mzdy odečtete nezabavitelnou částku na dlužníka a každou vyživovanou osobu.
2. Zbytek vydělíte na třetiny.
3. 2/3 této částky tvoří splátku pro oddlužení.
4. Zbylá 1/3 se přičítá zpět k nezabavitelným částkám.

Výsledná částka k výplatě je součtem nezabavitelných částek a 1/3 z rozdílu.

Chci konzultaci zdarma

Příklad výpočtu srážky ze mzdy 2026 v insolvenci

Nejste si jistí, zda splňujete minimální příjem pro oddlužení? Vyplňte kalkulačku srážek v insolvenci.

Výpočet insolvenční splátky u podnikatelů (OSVČ)

Splátky podnikatelů v oddlužení mají zvláštní způsob určení. Dlužníci coby podnikatelé OSVČ často nemají stabilní příjmy a navíc investují část svých příjmů do podnikání. Proto je jim v oddlužení stanovena nevratná zálohová splátka, která je vypočtena na základě jejich skutečných příjmů a výdajů z předchozího roku. S její výší musejí podnikatelé poté udělit souhlas.

Podnikající dlužníci mají povinnost pravidelně podávat přehledy o svých příjmech a výdajích za uplynulý rok. Děje se tak pro to, aby bylo možné zjistit, zda vypočítané zálohy odpovídají jejich skutečným příjmům. Je důležité zdůraznit rozdíl mezi podanými přehledy a daňovým přiznáním. Většina podnikatelů uplatňuje své výdaje ve formě tzv. paušálních nákladů. Tyto výdaje však nejsou v rámci insolvenčního řízení relevantní, protože v insolvenci se klade důraz na skutečné příjmy a skutečné výdaje dlužníka, nikoli paušální výdaje.

Které příjmy podléhají srážkám ze mzdy?

Splátky v insolvenci se odvádí jen z těch příjmů dlužníka, ze kterých je možné srážky provádět. Jedná se o:

• mzdu a plat
• odměny z dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce
• odměny za pracovní nebo služební pohotovost
• odměny členů zastupitelstev územních samosprávních celků
• dávky státní sociální podpory a pěstounské péče vyplácené opakovaně
• náhradu mzdy nebo platu, nemocenskou, peněžitou pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek
• důchody, stipendia, renty
• podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci
• odstupné a jiná plnění poskytnutá při ukončení zaměstnání (pokud nenahrazují podporu v nezaměstnanosti)
• peněžité plnění věrnostní a stabilizační povahy
• náhradu za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti
• dávky dle smlouvy o výměnku, výsluhový příspěvek, dědictví, dary, výhry
• vrácený přeplatek z daňové povinnosti

Ze kterých příjmů se srážet nesmí?

Některé příjmy jsou ze srážek vyloučeny. Jedná se o příjmy, které nepodléhají výkonu rozhodnutí vůbec, tím pádem ani srážkám ze mzdy. Splátky pro insolvenci se z nich nedají určit. Mezi tyto příjmy patří zejména:

• Výživné, náhradní výživné
• Přídavek na dítě (nyní součást dávky státní sociální pomoci – tzv. superdávky, která obsahuje bonus na dítě)
• Příspěvek na bydlení (nyní součást dávky státní sociální pomoci – tzv. superdávky, která obsahuje složku na bydlení)
• Dávky pomoci v hmotné nouzi (zejména příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení nahrazený dávkou státní sociální pomoci – tzv. superdávkou)
• Jednorázové dávky státní sociální podpory (porodné, pohřebné)
• Jednorázové dávky pěstounské péče (tj. příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení osobního vozidla a příspěvek při ukončení pěstounské péče)
• Příspěvek na mobilitu
• Stravné poskytnuté při pracovní cestě (diety), stravenkový paušál
• Vyplacený daňový bonus
• Vrácený přeplatek ze záloh na energie
• Dotace

Poznámka:
Od října 2025 byly některé sociální dávky nahrazeny dávkou státní sociální pomoci (tzv. superdávkou). Výplata původních dávek může v přechodném období ještě dobíhat.

Pozor na zamlčení mimořádného příjmu

V insolvenci je zvláštní pravidlo pro nakládání s mimořádnými příjmy dlužníka. Tyto se vždy musí odevzdat insolvenčnímu správci na mimořádnou splátku věřitelům. V případě, že dlužník mimořádný příjem insolvenčnímu správci nevydá, porušuje tím povinnost v oddlužení. To je pak důvodem ke zrušení oddlužení. Jestliže soud klasifikuje zamlčení příjmu nebo zatajení příjmů v insolvenci jako tzv. nepoctivý záměr, ztrácí dlužník navíc i možnost v následujících 5 letech požádat o oddlužení opětovně.

» Nepostižitelné příjmy a mimořádný příjem v insolvenci?

Chci konzultaci zdarma

Srážky z více příjmů pobíraných dlužníkem souběžně

Jak se provádějí srážky v případě, kdy má dlužník více příjmů? V takovém případě jsou srážky povinni provádět všichni plátci příjmů dlužníka. Znamená to, že srážky z příjmů se provádí z každého příjmu dlužníka zvlášť. Samozřejmě za předpokladu, že vyplácený příjem srážkám podléhá. Srážku tak provede například zaměstnavatel i úřad práce.

Nezabavitelná částka se ze všech příjmů dlužníka odpočítává pouze jednou. Je na soudu, aby určil, jakou část nezabavitelné částky nemá který plátce příjmu srážet. U insolvence často měsíčně dostává oba příjmy (od plátce příjmů dlužníka) správce. Z jejich součtu vypočítává nezabavitelnou částku, jako by se jednalo o jeden příjem, a tu posléze posílá zpět dlužníkovi.

Exekuční srážky ze mzdy při insolvenci

Při souběhu exekuce s nově zahájeným insolvenčním řízením se nařízené srážky ze mzdy dlužníka neruší! I po zahájení insolvenčního řízení má zaměstnavatel nadále povinnost srážky z dosud probíhající exekuce provádět a tzv. deponovat – zadržet. Exekuční srážky ze mzdy při insolvenci ale nesmí být od této chvíle odesílány na příslušný exekutorský úřad, protože by tím došlo ke zvýhodnění daného věřitele. Jakékoliv úhrady mimo dlužníkovo insolvenční řízení jsou ze stejného důvodu zakázány.