Srážky ze mzdy 2024: kolik a z jakých příjmů se v insolvenci sráží?
V oddlužení splátkovým kalendářem splácí dlužník své závazky splátkami ze svých příjmů, nejčastěji srážkou ze mzdy. Splátky v insolvenci se vypočítávají podle pravidel pro provádění srážek ze mzdy a jiných příjmů. Jaká pravidla to jsou a které příjmy srážkám podléhají? Které příjmy jsou naopak ze srážek vyloučeny? A co znamená deponování srážky ze mzdy?
Výpočet srážek: insolvence (oddlužení)
U oddlužení splátkovým kalendářem splácí dlužník pohledávky pravidelnými splátkami ze svých příjmů. Splátky v oddlužení se vypočítávají každý měsíc, a to podle pravidel pro provádění srážek ze mzdy nebo jiných příjmů dlužníka. U zaměstnanců má povinnost provádět výpočet insolvenční srážky plátce mzdy nebo plátce jiných příjmů, tedy zaměstnavatel. U podnikatelů (OSVČ) splátky v insolvenci stanovuje soud, a to na každý rok oddlužení zvlášť – v závislosti na skutečných příjmech a výdajích z podnikatelské činnosti.
Jak se vypočítá srážka z příjmů dlužníka v insolvenci?
Nejprve se určí nezabavitelná částka, která srážkám nepodléhá. Skládá z nezabavitelné částky na dlužníka a nezabavitelných částek na manžela a jiné osoby, které je dlužník povinen vyživovat. Na osobu dlužníka odpovídá 2/3 součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení v obci s 50–100 tisíci obyvateli. Nezabavitelná částka na manžela dlužníka a na osoby jím vyživované se vypočte stejně. Odpovídá u každé osoby 1/4 ze součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení v obci s 50–100 tisíci obyvateli.
Část příjmů dlužníka se sráží bez omezení. A to jen a pouze ta část, která převyšuje dvojnásobek součtu částek životního minima a normativních nákladů na bydlení v obci s 50–100 tisíci obyvateli.
Rozdíl mezi nezabavitelnou částkou a částí příjmů, která se sráží bez omezení, se rozdělí na třetiny. Dvě třetiny tohoto rozdílu náleží na srážky. Jedna třetina náleží dlužníkovi a vyplácí se mu spolu s nezabavitelnou částkou. Pokud je příjem dlužníka nižší než hranice pro srážky bez omezení, rozděluje se na třetiny jen rozdíl mezi celkovým příjmem dlužníka a nezabavitelnou částkou.
Normativní náklady na bydlení a výše životního minima
Aktuální výše životního minima pro rok 2024 činí 4 860 Kč a částka normativních nákladů na bydlení v obci s 50–100 tisíci obyvatel činí pro účel výpočtu nezabavitelné částky 14 197 Kč. Základní nezabavitelné minimum při exekuci nebo insolvenci je pak stanoveno na 12 705 Kč pro jednotlivce. Pro každou vyživovanou osobu je to 3 176 Kč.
Příklad výpočtu srážky ze mzdy 2024 v insolvenci
| Ženatý dlužník s 3 vyživovanými osobami (manželka a 2 děti) | 35 001 Kč (čistá mzda) |
| Nezabavitelná částka | 22 233 Kč (12 705 + 3 × 3 176) |
| Ze zbytku výplaty po odečtení nezabavitelné částky (12 768 Kč) | |
| → Jedna třetina zůstává dlužníkovi | 4 256 Kč |
| → Dvě třetiny podléhají insolvenci | 8 512 Kč |
| Srážka ze mzdy při insolvenci celkem | 8 512 Kč |
| Vyplacená mzda dlužníka v insolvenci | 26 489 Kč |
| Za 5 let je zaplaceno (*) | 510 720 Kč |
(*) Částka uvádí předpokládanou výši splátek za 5 let (60 měsíců) při zachování čisté mzdy. Výše srážek se ale může měnit (změnou nezabavitelné částky anebo příjmu dlužníka). Z celkové odvedené částky je pak nutno odečíst odměnu insolvenčního správce, která činí 1 089 Kč měsíčně. Výše uspokojení věřitelů se navíc změní případným prodejem majetku dlužníka v insolvenci anebo obdržením mimořádného příjmu.
Nejste si jistí, zda splňujete minimální příjem pro oddlužení? Vyplňte kalkulačku srážek v insolvenci.
Výpočet insolvenční splátky u podnikatelů (OSVČ)
Splátky podnikatelů v oddlužení mají zvláštní způsob určení. Dlužníci coby podnikatelé OSVČ často nemají stabilní příjmy a navíc investují část svých příjmů do podnikání. Proto je jim v oddlužení stanovena nevratná zálohová splátka, která je vypočtena na základě jejich skutečných příjmů a výdajů z předchozího roku.
Podnikající dlužníci mají povinnost pravidelně podávat přehledy o svých příjmech a výdajích za uplynulý rok. Děje se tak pro to, aby bylo možné zjistit, zda vypočítané zálohy odpovídají jejich skutečným příjmům. Je důležité zdůraznit rozdíl mezi podanými přehledy a daňovým přiznáním. Většina podnikatelů uplatňuje své výdaje ve formě tzv. paušálních nákladů. Tyto výdaje však nejsou v rámci insolvenčního řízení relevantní, protože v insolvenci se klade důraz na skutečné příjmy a skutečné výdaje dlužníka, nikoli paušální výdaje.
Které příjmy podléhají srážkám ze mzdy?
Splátky v insolvenci se odvádí jen z těch příjmů dlužníka, ze kterých je možné srážky provádět. Jedná se o:
- mzdu a plat
- odměny z dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce
- odměny za pracovní nebo služební pohotovost
- odměny členů zastupitelstev územních samosprávních celků
- dávky státní sociální podpory a pěstounské péče vyplácené opakovaně
- náhradu mzdy nebo platu, nemocenskou, peněžitou pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek
- důchody, stipendia, renty
- podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci
- odstupné a jiná plnění poskytnutá při ukončení zaměstnání (pokud nenahrazují podporu v nezaměstnanosti)
- peněžité plnění věrnostní a stabilizační povahy
- náhradu za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti
- dávky dle smlouvy o výměnku, výsluhový příspěvek, dědictví, dary, výhry
- vrácený přeplatek z daňové povinnosti
Zajímají vás srážky z důchodu? Insolvence dlužníků v důchodu má navíc mírnější podmínky a je zkrácená na 3 roky.
Pozor na zamlčení mimořádného příjmu
V insolvenci je zvláštní pravidlo pro nakládání s mimořádnými příjmy dlužníka. Tyto se vždy musí odevzdat insolvenčnímu správci na mimořádnou splátku věřitelům. V případě, že dlužník mimořádný příjem insolvenčnímu správci nevydá, porušuje tím povinnost v oddlužení. To je pak důvodem ke zrušení oddlužení. Jestliže soud klasifikuje zamlčení příjmu nebo zatajení příjmů v insolvenci jako tzv. nepoctivý záměr, ztrácí dlužník navíc i možnost v následujících 5 letech požádat o oddlužení opětovně.
» Co patří mezi mimořádné příjmy v insolvenci?
Srážky se provádějí výhradně z čisté mzdy a jiných příjmů
Z celkových příjmů dlužníka se musí odečíst záloha na daň z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku nezaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
Do čisté mzdy (a jiných příjmů) se nezapočítávají částky poskytované na náhradu nákladů spojených s výkonem práce, zejména při pracovních cestách (stravenky, diety, ubytovné apod.)
Ze kterých příjmů se srážet nesmí?
Některé příjmy jsou ze srážek vyloučeny. Jedná se o příjmy, které nepodléhají výkonu rozhodnutí vůbec, tím pádem ani srážkám ze mzdy. Splátky pro insolvenci se z nich nedají určit. Mezi tyto příjmy patří zejména:
- výživné
- plnění z pojistných smluv o škodovém pojištění a náhrady z utrpěné majetkové či nemajetkové újmy (např. bolestné, pojistné za úraz apod.)
- peněžité dávky sociální péče
- dávky pomoci v hmotné nouzi
- porodné, pohřebné
- daňový bonus
- příspěvek na bydlení
- jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče
Srážky z více příjmů pobíraných dlužníkem souběžně
Jak se provádějí srážky v případě, kdy má dlužník více příjmů? V takovém případě jsou srážky povinni provádět všichni plátci příjmů dlužníka. Znamená to, že srážky z příjmů se provádí z každého příjmu dlužníka zvlášť. Samozřejmě za předpokladu, že vyplácený příjem srážkám podléhá. Srážku tak provede například zaměstnavatel i úřad práce.
Nezabavitelná částka se ze všech příjmů dlužníka odpočítává pouze jednou. Je na soudu, aby určil, jakou část nezabavitelné částky nemá který plátce příjmu srážet. U insolvence často měsíčně dostává oba příjmy (od plátce příjmů dlužníka) správce. Z jejich součtu vypočítává nezabavitelnou částku, jako by se jednalo o jeden příjem, a tu posléze posílá zpět dlužníkovi.
Deponování srážky ze mzdy po zahájení insolvence
| Při souběhu exekuce s nově zahájeným insolvenčním řízením se nařízené srážky ze mzdy dlužníka neruší! |
| I po zahájení insolvenčního řízení má zaměstnavatel nadále povinnost srážky z dosud probíhající exekuce provádět a tzv. deponovat – zadržet. Exekuční srážky ze mzdy při insolvenci ale nesmí být od této chvíle odesílány na příslušný exekutorský úřad, protože by tím došlo ke zvýhodnění daného věřitele. Jakékoliv úhrady mimo dlužníkovo insolvenční řízení jsou ze stejného důvodu zakázány.
Deponované srážky budou po schválení oddlužení v rámci majetkové podstaty dlužníka použity pro úhradu pohledávek. Správce je přerozdělí všem přihlášeným nezajištěným věřitelům. Schválením oddlužení se rovněž ustanoví insolvenční splátkový kalendář a až v tomto okamžiku nastává chvíle, kdy exekuční srážky končí. |
» Příjem jako podmínka insolvence: dotazy ve videu
Potřebujete vědět více o splátkách v oddlužení? Řešíte jiné problémy v insolvenci? Rádi vám pomůžeme.
