Pohledávky věřitelů a jejich uspokojení v oddlužení
Kolik bude věřiteli v oddlužení zaplaceno na jeho pohledávce, závisí na dvou okolnostech. Za prvé záleží na typu pohledávky (o jakou pohledávku jde) a za druhé na objemu majetku dlužníka a výši jeho plnění v oddlužení (kolik majetku či peněz dlužníka na všechny věřitele připadne).
Podívejme se zejména na typy pohledávek a jejich uspokojení v oddlužení. Výši majetku a plnění dlužníka totiž věřitelé zpravidla nijak neovlivní.
4 typy pohledávek (dle jejich uspokojení v oddlužení)
- Pohledávky za majetkovou podstatou a jim na roveň postavené pohledávky
- Pohledávky zajištěných věřitelů
- Pohledávky nezajištěných věřitelů
- Vyjmenované pohledávky, které se neuspokojují vůbec
Pohledávky za majetkovou podstatou a jim na roveň postavené pohledávky
Tyto pohledávky se uspokojují v plném rozsahu kdykoli během průběhu oddlužení a přednostně před jinými pohledávkami.
Jde zpravidla o pohledávky, které vznikají osobám, jež se starají o průběh insolvenčního řízení (například insolvenční správce, věřitelský výbor, znalec). Nebo jde o pohledávky, na kterých je vyšší společenský zájem pro jejich zaplacení.
Příklady pohledávek za majetkovou podstatou:
- hotové výdaje a odměna insolvenčního správce,
- náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka,
- náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora, osoby v postavení obdobném jako postavení likvidátora a odpovědného zástupce za činnost prováděnou po rozhodnutí o úpadku,
- náhrada hotových výdajů a odměna znalce ustanoveného insolvenčním soudem za účelem ocenění majetkové podstaty,
- daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění,
- pohledávky věřitelů ze smluv uzavřených osobou s dispozičními oprávněními, s výjimkou smluv uzavřených dlužníkem po schválení oddlužení, a další.
Příklad pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou:
- pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců,
- pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví,
- pohledávky státu – Úřadu práce České republiky za náhradu mzdy vyplacené zaměstnancům a za prostředky odvedené podle zvláštních právních předpisů a pohledávky státu – správce daně vzniklé na základě povinnosti provést opravu odpočtu daně v případě reorganizace nebo povinnosti provést opravu odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty,
- pohledávky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem,
- pohledávky věřitelů na výživném ze zákona,
- náhrada nákladů, které třetí osoby vynaložily na zhodnocení majetkové podstaty, mají-li z toho důvodu proti dlužníkovi pohledávku z bezdůvodného obohacení, a další.
Pohledávky zajištěných věřitelů
Jedná se o pohledávky věřitelů, kteří mají svou pohledávku za dlužníkem zajištěnu něčím z majetku dlužníka – některým z vyjmenovaných způsobů, které naleznete v článku Zajištěný a nezajištěný věřitel (například zástavní právo, postoupení pohledávky nebo zajišťovací převod práva).
Uspokojení zajištěného věřitele z prodeje
Tito věřitelé mají možnost uspokojit svou pohledávku z výtěžku z prodeje předmětu zajištění (movité či nemovité věci, případně práva). Důležité je, že jim pro uspokojení jejich pohledávky nenáleží nic dalšího, tedy nic z výtěžku prodeje majetku dlužníka, který není předmětem zajištění, případně z plnění dlužníka ze splátkového kalendáře.
Věřitelé, kteří mají svou pohledávku za dlužníkem zajištěnu, mohou si za zákonem daných okolností zvolit, zda má být předmět zajištění zpeněžen, či nikoli. Pokud o zpeněžení nepožádají, pak jim zůstává právo na uspokojení z předmětu zajištění i po ukončení oddlužení a osvobození dlužníka od dluhů.
V případě oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty má zajištěný věřitel právo volby, zda o zpeněžení předmětu zajištění požádá, či nikoli, bez dalšího. Je čistě na něm, zda o prodej předmětu zajištění požádá.
Kdy se předmět zajištění nezpeněží
V případě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty může zajištěný věřitel zvolit, že se předmět zajištění nezpeněží jen za vybraných okolností. Buď v případě, kdy nezajištění věřitelé budou prodejem ostatního majetku uspokojeni v plném rozsahu, nebo v situaci, kdy zajištěná pohledávka zjevně přesahuje hodnotu předmětu zajištění. V ostatních situacích vždy dojde ke zpeněžení předmětu zajištění.
Pohledávky nezajištěných věřitelů
Pohledávky nezajištěných věřitelů jsou uspokojovány v rozsahu odpovídajícímu hodnotě majetku, který dlužník vlastní (u oddlužení zpeněžením majetkové podstaty), a k tomu hodnotě plnění dlužníka pro oddlužení (u oddlužení splátkovým kalendářem se zpeněžením majetkové podstaty). Tyto hodnoty jsou mezi nezajištěné věřitele rozdělovány poměrně dle velikosti jejich pohledávek.
Ostatní pohledávky, které se neuspokojují
Některé pohledávky se v insolvenčního řízení neuspokojují vůbec. Jde zpravidla o části pohledávek, které by k základům pohledávky přirůstaly neustále. Nebo ty, které závisí na časových obdobích ode dne splatnosti pohledávky.
Příklady neuspokojených pohledávek:
- úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů, vzniklých před rozhodnutím o úpadku, pokud přirostly až v době po tomto rozhodnutí;
- úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek věřitelů, které se staly splatné až po rozhodnutí o úpadku;
- pohledávky věřitelů z darovacích smluv;
- mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka, s výjimkou penále za nezaplacení daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného za veřejné zdravotní pojištění, pokud povinnost zaplatit toto penále vznikla před rozhodnutím o úpadku;
- smluvní pokuty, pokud právo na jejich uplatnění vzniklo až po rozhodnutí o úpadku;
- náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí v insolvenčním řízení.
Postavení věřitelů a uspokojování jejich pohledávek je možné najít v insolvenčním zákoně (§ 165 a následující).
