Vypořádání majetku po rozvodu
Rozvod je jedna z nejtěžších životních situací. Potýkáte se se smutkem, bolestí, strachem o děti, které rozchodem značně trpí a navíc je tu i hledisko finanční. Jak si vypořádat majetek, když jej nechcete rozřezávat na dvě půlky? Nezapomínejte ani na dluhy. I ty je potřeba rozdělit. Jsou součástí majetkového vyrovnání!
Ideální je dohoda
Ideální je, když se s manželem/kou na majetkovém vyrovnání v klidu dohodnete. A to i za cenu, že se bude dohoda vztahovat jen na část společného jmění, na jejímž vypořádání se bývalí manželé shodnou. V praxi to bohužel není leckdy možné. V případě vládnoucích emocí, pocitů křivdy, smutku, zklamání, nemá rozum většinou šanci.
Soud rozhoduje o majetkovém vyrovnání na základě žaloby
Pokud se nejste schopni na majetkovém vyrovnání dohodnout, je to na soudu. Rozhoduje na základě žaloby jednoho z vás podané do tří let od právní moci rozsudku o rozvodu.
Soud zaniklé společné jmění manželů vypořádá podle určitých zákonných kritérií. Zejména vychází z toho, že manželé mají stejný podíl na společném jmění manželů (tedy jak na majetku, tak na dluzích). Přihlíží k tomu, jaké věci jsou ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů. Také k tomu, co bylo vynaloženo z tohoto výlučného majetku na majetek ve společném jmění a naopak.
Přihlíží se k potřebám nezopatřených dětí
Mimo jiné se při majetkovém vyrovnání po rozvodu také přihlíží k potřebám nezaopatřených dětí. Jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost. Soud sleduje, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění (soud je vázán zejména zákonem a těmito kritérii, nikoliv žalobním návrhem).
Řízení o majetkovém vyrovnání manželů může být velice zdlouhavé a pro obě strany nákladné a psychicky náročné. Proto doporučujeme, abyste se na majetkovém vypořádání po rozvodu dohodli a tuto dohodu stvrdili nejlépe u notáře svými podpisy.
Co dělat, když se nedohodnete na majetkovém vyrovnání?
Pokud nedojde k vypořádání společného jmění manželů dohodou a ani nebyla podána žaloba ve lhůtě tří let (postačí podání žaloby, soud v této lhůtě nemusí rozhodnout), dojde uplynutím této lhůty k automatickému vypořádání majetku podle pravidel obsažených v občanském zákoníku.
Podílové spoluvlastnictví obou manželů
Společné jmění je pak vypořádáno tak, že hmotné movité věci, které jeden z manželů výlučně užívá jako své vlastní pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti, jsou v jeho výlučném vlastnictví.
Ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou manželů. Podíly bývalých manželů na těchto věcech jsou stejné. Ve vztahu k ostatním majetkovým právům, pohledávkám a dluhům pak tyto náleží oběma manželům společně. Jejich podíly jsou na nich opět stejné. V případě, že manželé mají exekuce, exekutor dluhy vzniklé během manželství vymáhá ze společného jmění manželů.
Vypořádání případných dluhů
Mějte na paměti, že přestože dluhy vzniklé za trvání manželství jsou po jeho rozvodu vypořádány dohodou nebo rozsudkem (je určeno, který z bývalých manželů je bude do budoucna hradit), toto vypořádání má účinky pouze mezi bývalými manželi, nikoliv vůči věřiteli samotnému. Jakékoli vypořádání společného jmění manželů se tak nesmí dotýkat práv nabytých třetími osobami (věřiteli). Pouze v případě, že s rozhodnutím soudu nebo dohodou o vypořádání výslovně souhlasí.
Příklad: Manžel si vzal v bance půjčku a manželka byla spoludlužník. Dle majetkového vypořádání by zmíněný dluh měla do budoucna hradit pouze manželka. Je nutné, aby tuto dohodu obdržela také banka a akceptovala ji!
V praxi by tak ideálním řešením bylo, kdyby z původní úvěrové smlouvy banka vyňala bývalého manžela a ponechala jako dlužníka bývalou manželku. Bez tohoto kroku je možné, že přestože dle vypořádání zaniklého společného jmění manželů je novým dlužníkem pouze bývalá manželka, banka by mohla v případě neplacení závazku ze strany bývalé manželky plnění vyžadovat po bývalém manželovi. Důvodem je, že se původně dohodla s oběma manželi. Jakmile však vypořádání společného jmění přijme pouze jeden z manželů, nemůže v případě neplacení dluhu požadovat úhradu po druhém manželi.
Dluhy, které se nedělí na polovinu
Ne všechny dluhy se mezi bývalé manžele rozdělují na polovinu. Dluhy, které vznikly trestnou činností jednoho z manželů, je povinen uhradit pouze tento manžel (např. peníze zpronevěřené v práci, povinnost nahradit škodu vzniklou z dopravní nehody způsobené pod vlivem alkoholu atd.). Nedělí se ani daňové povinnosti jednoho z manželů nebo povinnost uhradit penále nebo pokutu v souvislosti s daňovým nebo jiným řízením. Povinnost hradit tyto dluhy tak nelze přenést na druhého manžela.
Po rozvodu se lidé často dostávají do situace, kdy se jim zvýší náklady na bydlení a pokud mají více půjček, nemusejí jejich splácení zvládat. V tomto případě je vhodné jako první zjistit, zda existuje možnost, jak tyto splátky snížit. Pokud snížení splátek možné není či nepomůže a dostanou se lidé do finančních problémů, mají dluhy či dokonce exekuce, mohou využít možnosti oddlužení. Insolvence je jediné zákonné řešení, jak se dluhů zbavit.
Nový zápis do katastru nemovitostí
Dohoda o vypořádání společného jmění manželů má účinky ke dni, kdy došlo k zániku společného jmění manželů (tzn. ke dni právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství). Pokud je součástí společného jmění manželů věc, která se zapisuje do veřejného seznamu (typicky katastr nemovitostí), je třeba podat žádost o zápis změny do tohoto seznamu zvlášť.
Ke změně vlastnictví tak dojde nikoliv ke dni účinnosti smlouvy o vypořádání, ale až ke dni podání návrhu na změnu v katastru nemovitostí.
Pokud tedy manželé nabyli nemovitou věc za trvání manželství, stává se tato věc zásadně i součástí společného jmění manželů (na výpisu z katastru nemovitostí tuto informaci zjistíme ze zkratky „SJM“). Manželé se mohou dohodnout na vypořádání například tak, že nemovitá věc bude ve spoluvlastnictví obou (bývalých) manželů, kdy každý bude vlastnit podíl ve výši ideální poloviny.
Ať už tedy bude nemovitá věc ve spoluvlastnictví bývalých manželů, nebo po rozvodu připadne pouze jednomu z bývalých manželů, je nutné na základě rozsudku o vypořádání SJM anebo na základě dohody s ověřenými podpisy (což je označováno jako nabývací titul) podat návrh na změnu vlastnického práva a s tím související změnu zápisu v katastru nemovitostí. Bez tohoto je opět samotná dohoda nebo rozsudek jenom bezcenný kus papíru.
Potřebujete pomoci s vypořádáním majetku po rozvodu?
V rámci rozvodu nebo po něm pro vás připravíme dohodu o vypořádání společného jmění. Připravíme a podáme návrh na vypořádání k soudu. Pokud se na vypořádání nemůžete shodnout, pomůžeme vám vybrat nejvhodnější cestu. Prostudujeme vaši majetkovou situaci a zjistíme, na co máte nárok a na co nikoli. Zajistíme pro vás, abyste při vypořádání dostali, na co máte právo.
