Dlužník je při žádosti o insolvenci povinen doložit příjmy za posledních 12 měsíců. Děje se tak pomocí výplatních pásek, mzdového výměru nebo čestným prohlášením. Minulé příjmy slouží insolvenčnímu soudu k odhadu, zda bude dlužník v oddlužení schopen plnit podmínku minimální úhrady věřitelům. Splátka v oddlužení je pak odváděna z aktuálních příjmů dlužníka a odpovídá srážkám z postižitelných příjmů dlužníka.
... čtěte více
V oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty nedochází ke splácení jednotlivých pohledávek věřitelů samostatně. Platí se jedna jediná splátka (srážka z příjmů pro oddlužení) pro úhradu všech dluhů. Jak se srážka v oddlužení vypočítá? Z příjmů dlužníka, které lze srážkou postihnout. Výši srážky ovlivní počet vyživovaných osob (manžel, děti, další vyživované osoby).
... čtěte více
Za jakých podmínek? Po 1. 6. 2019 lze o změnu výše zákonné splátky požádat vždy bez ohledu na výši uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů. Limit v podobě alespoň 50 % uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů zde již nebude.
... čtěte více
Dlužníkovi zůstane v oddlužení tzv. nezabavitelná částka, která se vypočítává z životního minima dlužníka a normativních nákladů na bydlení, které stanovuje stát. Dále se částka navyšuje o nezabavitelné částky na vyživované děti a manžela/manželku.
... čtěte více
Od 1. 6. 2019 není pro splnění oddlužení nutné uhradit nezajištěným věřitelům 30 % jejich pohledávek. Dlužník však musí být schopen ze svých příjmů každý měsíc hradit splátku v oddlužení.
... čtěte více
Jestliže příjmy dlužníka v insolvenci nejsou dostačující pro adekvátní uspokojení věřitelů, bude třeba využít dalších možností insolvenčního zákona. Nejčastěji je nutné zkrátka navýšit příjem dlužníka, což lze i tzv. darovací smlouvou.
... čtěte více