Je čistý trestní rejstřík důležitý pro oddlužení (insolvenci)?
Insolvenci dlužníka nemusí trestní rejstřík nutně ovlivnit. Jak to chodí? Brání trestná činnost vstupu do oddlužení? Je trestná činnost považována za nepoctivý záměr? Jak se posuzují pohledávky z trestné činnosti v insolvenci? Májí pohledávky z trestné činnosti v insolvenci přednost před jinými dluhy? Bude po insolvenci dlužník osvobozen i od dluhů z trestné činnosti? Pro povolení oddlužení je trestní rejstřík nezbytný.
Brání trestná činnost vstupu do oddlužení?
Častou otázkou dlužníků, kteří uvažují o insolvenci, ale mají za sebou trestnou činnost, je: Nebrání trestná činnost vstupu do oddlužení? Obecná odpověď na jejich otázku je, že trestná činnost vstupu do insolvence nebrání.
Současně je ale třeba brát v potaz okolnost, že soud při svém posuzování žádosti dlužníka o insolvenci prověřuje, zda dlužník svým podáním návrhu na povolení oddlužení nesleduje nepoctivý záměr. A zde soud může předchozí trestnou činnost žadatele a s ní související podání návrhu na povolení oddlužení posoudit jako nepoctivý záměr.
Trestná činnost jako nepoctivý záměr
Nejčastěji může být trestná činnost posouzena jako nepoctivý záměr, a tím pádem jako překážka pro povolení oddlužení, jednali-li se o majetkovou trestnou činnost. Majetková trestná činnost z povahy věci znamená, že její pachatel způsobí jinému škodu nebo jinou majetkovou újmu. Tedy jejím spácháním vznikne závazek (dluh) dlužníka něco jinému nahradit. A podání návrhu na povolení oddlužení může být posouzeno jako postup, kterým se dlužník chce této odpovědnosti zbavit.
Příklady majetkové trestné činnosti
Nejznámějšími příklady majetkové trestné činnosti je podvod, úvěrový podvod, zpronevěra, krádež či loupež. Vždy ale záleží na konkrétních okolnostech a situaci dlužníka. Při řádném objasnění skutečnosti a vysvětlení dlužníkova záměru lze předejít domněnce nepoctivého záměru a do oddlužení úspěšně vstoupit.
Je pro povolení oddlužení nezbytný trestní rejstřík?
Ano, je. I přesto, že zákon výslovně neukládá dlužníku připojit jej ke svému návrhu na povolení oddlužení. Praxe je taková, že většina insolvenčních soudů vyžaduje, aby dlužník ke svému návrhu na povolení oddlužení trestní rejstřík doložil. A to ne starší 3 měsíců od dne podání návrhu na povolení oddlužení.
Stejně tak je na formuláři pro podání návrhu na povolení oddlužení uvedeno, že přílohou návrhu je vždy i trestní rejstřík dlužníka ne starší 3 měsíců.
Trestní rejstřík tak je přílohou, kterou by dlužník měl ke svému návrhu na povolení oddlužení vždy připojit.
Jak se v insolvenci posuzují pohledávky z trestní činnosti?
V insolvenci nepatří pohledávkám z trestné činnosti dlužníka žádné výsadní postavení. V zásadě budou mít tyto pohledávky stejné postavení, jako pohledávky jiných věřitelů. To znamená, že budou uspokojovány ve stejném pořadí, jako jiné pohledávky zajištěných či nezajištěných věřitelů.
Pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví
Zvláštní situace nastane jen u pohledávek věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví. Tento typ pohledávek má postavení pohledávky za majetkovou podstatou, tedy pohledávka je hrazena přednostně před ostatními, „obyčejnými“, pohledávkami věřitelů.
Vznikla-li pohledávka věřitele na náhradu škody na zdraví v důsledku trestné činnosti dlužníka, pak bude mít tato pohledávka též přednostní postavení a bude hrazena přednostně před pohledávkami ostatních věřitelů.
Bude po oddlužení dlužník osvobozen i od pohledávek z trestné činnosti?
Obecně platí, že dlužník je po ukončení oddlužení, za splnění zákonných podmínek, osvobozen od dluhů, které v oddlužení nebyly uhrazeny, nebo které do něj nebyly věřiteli přihlášeny, ač přihlášeny být měly.
Osvobození se nedotýká několika výjimek uvedených v zákoně
Z tohoto pravidla je v insolvenčním zákoně uvedeno několik výjimek. Mezi nimi je uvedena i výjimka, že osvobození se nedotýká peněžitého trestu nebo jiné majetkové sankce, která byla dlužníku uložena v trestním řízení za úmyslný trestný čin.
A dále se osvobození netýká pohledávek na náhradu škody způsobené porušením právní povinnosti. Takovou právní povinností je nesporně i povinnost nečinit takové jednání, které zákon označuje za trestné. Proto pohledávky na náhradu škody vzniklé trestnou činností budou z osvobození vyloučeny.
Osvobození se týká pohledávek z trestné činnosti nedbalostní
Od úhrady ostatních pohledávek z trestné činnosti dlužník osvobozen bude. Bude se tedy jednat o pohledávky, jejichž podstatou nebude náhrada škody, a současně nepůjde o pohledávky vzniklé z trestné činnosti zaviněné úmyslně, půjde o pohledávky z trestné činnosti nedbalostní.
