Co dělat po ukončení oddlužení? Soud vydá rozhodnutí automaticky

Co následuje po ukončení insolvenčního řízení? Co se stane „samo“?  Co může a nemůže dlužník udělat a kdy? Velmi časté dotazy našich klientů. Níže uvedené se týká ukončení insolvenčního řízení o oddlužení splněním oddlužení dlužníkem. O tomto rozhoduje soud.

Vydání osvobození od nesplacených a nepřihlášených dluhů

Po skončení insolvenčního řízení o oddlužení dochází automaticky k vydání osvobození dlužníka od placení pohledávek věřitelů. Dlužník obdrží rovnou v usnesení o splnění oddlužení osvobození od povinnosti platit pohledávky věřitelů, které byly do oddlužení zahrnuty a nebyly v něm plně uspokojeny. Osvobození se vztahuje i na pohledávky věřitelů, které měly být do oddlužení přihlášeny a nebyly stejně jako na pohledávky věřitelů, ke kterým se nepřihlíželo v insolvenčním řízení.

Dlužník tedy není povinen o osvobození žádat zvláštním postupem. Pouze v případě, kdy tak soud opomine učinit, je vhodné přípis soudu zaslat. V tomto případě se na nás můžete obrátit a pomůžeme vám. 

Tíží vás dluhy a exekuce? Nevíte, komu a kolik dlužíte? Potřebujete poradit s oddlužením či snížením splátek?

Chci nezávaznou konzultaci zdarma

§ 414 insolvenčního zákona

Osvobození dlužníka od placení pohledávek
(1) Jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku.

(2) Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.

(3) Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu.

(4) Při osvobození dlužníka podle odstavce 1 zůstává zajištěnému věřiteli, jestliže nedošlo ke zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku; pohledávek, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170), se může takto domáhat jen za dobu od skončení insolvenčního řízení.

Co dělat s požadavky věřitelů na poskytnutí plnění

Po splnění oddlužení dlužník obdrží osvobození od povinnosti platit pohledávky, které nebyly v oddlužení splaceny, které do něj nebyly přihlášeny (ač měly být) a ke kterým se nepřihlíželo.

V zásadě tedy platí, že s požadavky věřitelů na poskytnutí plnění (tj. „zaplaťte mi, co mi dlužíte…“) si dlužník nemusí lámat hlavu. Slušnost pak velí věřiteli sdělit, že byl dlužník od placení dané pohledávky soudem osvobozen. I v případě soudních či jiných řízení o nárocích věřitelů postačí sdělit soudu či jinému orgánu okolnost, že osvobození od povinnosti platit tuto pohledávku bylo dlužníkovi přiznáno soudem.

Naopak v případě, kdy vznikne dlužníkovi pohledávka nová, typicky pohledávka vzniklá během insolvenčního řízení po zjištění úpadku dlužníka, je dlužník povinen tuto pohledávku věřiteli uhradit navzdory poskytnutému osvobození. Důvod je prostý: osvobození se na tyto nové pohledávky nevztahuje.

Evidence dlužníka v insolvenčním rejstříku

Po skončení insolvenčního řízení jsou veškeré údaje o jeho průběhu evidovány v insolvenčním rejstříku. Změna z aktivního, probíhajícího řízení na řízení ukončené je patrna tak, že záznam o insolvenčním řízení tzv. zešedne.

V insolvenčním rejstříku jsou insolvenční soudy povinny vést evidence o všech probíhajících insolvenčních řízeních a o ukončených pak po dobu 5 let od jejich ukončení. Po uplynutí této doby jsou údaje o insolvenčním řízení znepřístupněny a dlužník je vyškrtnut ze seznamu dlužníků.

§ 425 insolvenčního zákona

Vyškrtnutí dlužníka ze seznamu dlužníků
(1) Po uplynutí 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo skončeno insolvenční řízení, vyškrtne insolvenční soud dlužníka ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní. Skončí-li insolvenční řízení rozhodnutím podle § 142, vyškrtne insolvenční soud dlužníka ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní do 15 dnů od doručení žádosti dlužníka; dlužník je oprávněn požádat o vyškrtnutí nejdříve po uplynutí 3 měsíců od právní moci rozhodnutí.

(2) Při uchovávání znepřístupněných údajů se postupuje podle zvláštního právního předpisu58).

(3) Je-li podán opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí podle § 142, ponechá insolvenční soud dlužníka v seznamu dlužníků a údaje o něm přístupné v insolvenčním rejstříku po dobu projednání opravného prostředku.

Provádění srážek plátcem mzdy

Skončením insolvenčního řízení o oddlužení, což se děje usnesením soudu o splnění oddlužení, končí i povinnost plátce mzdy provádět srážky ze mzdy a jiných příjmů dlužníka pro potřeby insolvenčního řízení. Není tedy třeba žádného zvláštního rozhodnutí soudu či insolvenčního správce.

V praxi občas plátce mzdy nadále provádí srážky. Pokud je to z nevědomosti, kdy mu například nebylo rozhodnutí soudu o splnění oddlužení doručeno, je třeba jej informovat o existenci rozhodnutí o splnění oddlužení. Okamžikem informování zaniká povinnost plátce mzdy provádět srážky ze mzdy a jiných příjmů.

Pokud plátce mzdy nadále ve srážkách pokračuje, je třeba se aktivně bránit a domáhat se ukončení provádění srážek. Děje se tak přímo proti plátci mzdy a oprávněným je dlužník. Pokud máte podobný problém, můžete nás kontaktovat ZDE a provedeme za vás potřebné právní kroky. 

§ 75 insolvenčního zákona

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, doručuje se písemnost v insolvenčním řízení zvlášť dlužníku, osobám, které mají právo podání opravného prostředku, osobám, o jejichž podání insolvenční soud rozhoduje, a osobám, které mají v insolvenčním řízení něco vykonat.

Pořizování majetku během insolvenčního řízení a po jeho ukončení

Dlužník není nijak omezen v pořizování majetku během insolvenčního řízení o oddlužení. V podstatě si může pořídit jakýkoli majetek, na který jeho zbývající majetek či příjmy nepoužité pro oddlužení postačují, a to kdykoli během oddlužení.  Není nutno čekat na skončení insolvenčního řízení.

Jiná situace je ale s majetkem, který by měl získat dědictvím a zejména darem. Zde po dobu oddlužení platí povinnost vydat všechen takovýto majetek správci ke zpeněžení a použít výtěžek ze zpeněžení na mimořádné splátky nezajištěným věřitelům. Je tedy vhodnější zejména při darování počkat na ukončení insolvenčního řízení.

§ 412 insolvenčního zákona

Povinnosti dlužníka po schválení oddlužení
(1) Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je dlužník povinen

b) hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy a část výtěžku zpeněžení majetku náležejícího do společného jmění manželů, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře; za mimořádný příjem se nepovažují plnění z pojistných smluv o škodovém pojištění a plnění z titulu práva na náhradu majetkové a nemajetkové újmy…

Tíží vás dluhy a exekuce? Nevíte, komu a kolik dlužíte? Potřebujete poradit s oddlužením či snížením splátek?

Chci nezávaznou konzultaci zdarma

Pomohli jsme 11 699 lidem z dluhů ve výši 11 732 053 439 Kč.

Kalkulátor oddlužení

  • Jste zadlužení? Nestíháte splácet? Můžeme vám pomoci!
  • Najít řešení

Kontaktujte svého poradce

Novinky