Insolvence a alimenty
Jak se na výživné (alimenty) pohlíží v oddlužení? Kdo mi bude výživné posílat? Na koho se obrátit, pokud mi výživné bývalý partner neposílá, i když je v insolvenci? Je dlužník povinen výživné při oddlužení správci nahlásit? Mohu při insolvenci požádat o snížení či zvýšení výživného? Má probíhající oddlužení na snížení či zvýšení výživného vliv? O tom, jak si stojí insolvence a alimenty, se dočtete níže.
Zahájení insolvenčního řízení o oddlužení a jeho průběh nijak neovlivňuje povinnost dlužníka – osoby povinné platit výživné – zasílat výživné jeho oprávněnému příjemci. Jinými slovy: při oddlužení nebo při jeho zahájení musí povinný výživné nadále platit.
Insolvence a placení výživného dlužníkem v oddlužení v praxi probíhá tak, že výživné posílá oprávněnému insolvenční správce, a to ze srážek z příjmů dlužníka prováděných pro potřeby oddlužení. Pokud alimenty v insolvenci přestanou být placeny, je třeba se obrátit na jeho insolvenčního správce. Insolvenční správce je ten, kdo hradí výživné v insolvenci. Údaje o správci naleznete v insolvenčním rejstříku v detailech řízení daného dlužníka.
Jak je na výživné v oddlužení pohlíženo?
Výživné, které má dlužník v oddlužení platit na své vyživované osoby, má v každém insolvenčním řízení přednostní postavení. Jedná se o tzv. pohledávku za majetkovou podstatou a jako takové je výživné hrazeno správcem z prováděných insolvenčních srážek přednostně před pohledávkami ostatních věřitelů. Nezbytnou podmínkou úhrady ovšem je, aby byly prováděné srážky z příjmů dlužníka v insolvenci dostatečně vysoké pro úhradu výživného.
Dlužné a běžné výživné v oddlužení
Výživné se pro lepší rozlišení dělí na výživné dlužné a výživné běžné. Dlužné výživné je takové, které již uhrazeno být mělo, ale dosud nebylo. Jde vlastně o kumulativní dluh na výživném k současnému datu. Běžné výživné je pak výživné, které má být placeno dlužníkem běžně každý měsíc. Jde tedy o výživné „do budoucna“. Oba druhy výživného mají přednostní postavení pro svou úhradu.
Důležité je i to, že výživné (dlužné i běžné) se v insolvenčním řízení hradí nejen přednostně, ale i v plné výši. A to kdykoli, jakmile pohledávka na něm vznikne. Neplatí pro něj tedy žádná úleva či osvobození.
Kdo mi bude výživné (alimenty) posílat?
Je-li dlužník v insolvenci, posílá výživné nebo jeho splátky oprávněnému insolvenční správce. K tomu může použít pouze výtěžek z oddlužení. V praxi jde nejčastěji o srážky, které jsou prováděny z příjmů dlužníka pro potřeby oddlužení.
Pro úhradu výživného je nezbytné, aby správce o povinnosti dlužníka hradit výživné věděl. Existuje-li povinnost hradit výživné už při zahájení oddlužení, musí dlužník tuto skutečnost uvést v návrhu na povolení oddlužení.
Vznikne-li povinnost hradit výživné dlužníkovi až v průběhu oddlužení, musí to neprodleně oznámit správci. Právě neoznámení vyživovací povinnosti správci je častým důvodem neplacení alimentů v insolvenci. Pokud neoznámí vyživovací povinnost sám dlužník, může se na správce kdykoliv obrátit oprávněná osoba (kdo výživné nedostal).
Na koho se obrátit, pokud výživné nedostávám a druhý rodič je v insolvenci?
Na insolvenčního správce daného dlužníka, a to písemně – nejlépe prostřednictvím podání k insolvenčnímu soudu. Zároveň je nutné uvést okolnosti potvrzující vznik nároku na výživné a jeho trvání (tzn. přiložit rozsudek, kterým bylo výživné přiznáno).
» Jak získat výživné, když je dlužník v insolvenci?
Je dlužník povinen výživné při oddlužení nahlásit správci?
Ano. Pokud má dlužník povinnost platit výživné stanovené před žádostí o oddlužení, musí výživné (případně dlužné výživné) uvést mezi své pohledávky. Zejména je povinen doložit soudu, na koho a jak vysoké výživné má hradit. Tato okolnost je důležitá pro správné posouzení splnění podmínek pro povolení insolvence. Existence vyživovací povinnosti zvyšuje minimální splátku v oddlužení.
Vznikne-li povinnost hradit výživné dlužníkovi až během probíhajícího řízení, je povinen toto oznámit správci a zejména svému zaměstnavateli (mzdové účetní, která insolvenční srážky provádí). Správce bude požadovat doložení vzniku povinnosti hradit výživné, tj. rozhodnutí soudu o stanovení výživného obsahující údaje o oprávněné osobě a výši výživného.
Jestliže dlužník nesplní výše uvedené povinnosti, hrozí mu zejména to, že soud posoudí jeho přístup jako nepoctivý záměr a oddlužení zruší (případně insolvenci nepovolí, pokud ještě povolena nebyla). Dlužník riskuje zatajením své povinnosti a neplacením výživného zrušení insolvence z důvodu vzniku nové pohledávky, kterou není schopen splácet.
Mohu při oddlužení požádat o snížení či zvýšení výživného?
Ano. Dlužník není svou probíhající insolvencí nijak omezen v tom, aby mu výživné bylo sníženo či zvýšeno. Proto je možné zažádat o snížení či zvýšení výživného kdykoli během oddlužení.
O zvýšení či snížení výživného rozhoduje okresní soud – jiný soud než soud insolvenční. Okolnost, že je povinný (dlužník) v insolvenci, není pro stanovení nové výše výživného určující. Soud při rozhodování o nové výši výživného vychází výhradně z majetkových a příjmových poměrů povinného. Kromě toho má výživné v oddlužení postavení přednostní pohledávky: Soud zpravidla probíhající insolvenční řízení při stanovení výše alimentů nezohledňuje.
Má probíhající oddlužení na snížení či zvýšení výživného nějaký vliv?
Nemá. Zjednodušeně se dá říci, že alimenty a insolvence nejsou nijak provázány. Skutečnost, že insolvence probíhá, nijak neovlivňuje soudní řízení o nové výši výživného. Okresní soud rozhoduje o žádosti o stanovení nové výše výživného odděleně, v samostatném soudním řízení nezávislém na probíhajícím insolvenčním řízení dlužníka.
Ani nový výpočet výživného v insolvenci nebude okresní soud provádět jiným, zvláštním způsobem. Pouze dlužníkovy příjmy a náklady na živobytí jsou tím, co se započítává do výživného a co je ke stanovení jeho výše rozhodující.
Výživné a další přednostní pohledávky dle insolvenčního zákona
Insolvenční zákon jmenuje tzv. pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. Jedná se o pohledávky (peněžní závazky u věřitelů), které se v oddlužení hradí přednostně a v plné výši. Musí být tedy uhrazeny vždy celé a nevztahuje se na ně osvobození vydané insolvenčním soudem. Zároveň mají v insolvenci přednost před všemi dalšími pohledávkami přihlášených věřitelů a výživné je jednou z nich. Jaké další pohledávky patří mezi přednostní?
§ 169 insolvenčního zákona
Pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou
(1) Pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou jsoua) pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců, pokud zákon ohledně některých z nich nestanoví jinak,
b) pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví,
c) pohledávky státu – Úřadu práce České republiky za náhradu mzdy vyplacené zaměstnancům a za prostředky odvedené podle zvláštních právních předpisů a pohledávky státu – správce daně vzniklé na základě povinnosti provést opravu odpočtu daně v případě reorganizace nebo povinnosti provést opravu odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty,
d) pohledávky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem,
e) pohledávky věřitelů na výživném ze zákona,
f) náhrada nákladů, které třetí osoby vynaložily na zhodnocení majetkové podstaty, mají-li z toho důvodu proti dlužníku pohledávku z bezdůvodného obohacení,
g) pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria vyhlášeného před zahájením insolvenčního řízení ze smluv podle § 122 odst. 2, bylo-li insolvenční řízení zahájeno ve lhůtě 1 roku od zániku moratoria,
h) další pohledávky, o kterých tak stanoví tento zákon.
(2) Není-li dále stanoveno jinak, pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou se uspokojují v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku.
Zajímá vás více informací o oddlužení? Napište nám, zodpovíme vaše dotazy.
