Pomáháme lidem, aby neztratili střechu nad hlavou
Insolvenční řízení je naplněno různými právy a povinnostmi, které je třeba respektovat. Významným oprávněním insolvenčního správce je například možnost žalobou napadat tzv. neúčinné právní úkony. Tento článek se zaměří na nejčastější problémy spojené s touto žalobou insolvenčního správce, kterou se domáhá neúčinnosti právní úkonu dlužníka.
Před insolvencí je třeba nahlédnout do minulosti dlužníka
Než dlužník v insolvenci požádá u krajského insolvenčního soudu o povolení oddlužení, měl by si vedle mnohých dalších otázek zodpovědět i na tu, jestli před podáním návrhu neučinil neúčinný právní úkon, který by mohl insolvenční správce v rámci insolvenčního řízení napadnout žalobou.
Darování majetku jako neúčinný právní úkon
Nejčastěji je za neúčinný právní úkon soudem prohlášen právní úkon bez přiměřeného protiplnění – zpravidla jde o darování majetku dlužníka někomu z rodiny. Takové darování může insolvenční správce napadnout tehdy, pokud k němu v rámci rodiny došlo až 5 let před podáním insolvenčního návrhu. Důvod, proč je insolvenční správce k tomuto oprávněn, je prostý – tímto postupem se zjistí, zda dlužník „neukrývá“ majetek před věřiteli.
Příklad: Dlužník dva roky před podáním insolvenčního návrhu bezúplatně převedl poloviční podíl na nemovité věci (dům a přilehlé pozemky) na svou sestru. Insolvenční správce toto darování z veřejně dostupného katastru nemovitostí zjistil a má v úmyslu darování napadnout.
Kdy se nejedná o úmysl
Mohou však nastat situace, kdy dlužník zcela po právu nějaký svůj majetek bezúplatně převedl na někoho z rodiny, přičemž jeho úmyslem nikdy nebylo zkrátit věřitele. Pokud by tedy insolvenční správce chtěl takové darování žalobou napadnout, musí se dlužník (respektive osoba, na kterou byl majetek převeden) ozvat a insolvenčnímu správci doložit, že v jejich případě o neúčinný právní úkon nejde.
Příklad: K darování došlo na základě žádosti otce dlužníka. Původním vlastníkem nemovitosti (dům a pozemky) byl právě otec. Jakmile děti dospěly, převedl na ně tyto nemovitosti, přičemž každý z nich dostal bezúplatně jednu polovinu. O dům se však následně starala pouze dcera (bydlela zde, měla zde i zaměstnání, dům částečně opravila), zatímco náš dlužník se přestěhoval do 200km vzdáleného města, kde založil rodinu a do místa svého původního bydliště se vracel jen málo.
Kdy nelze darování napadnout
Insolvenční soud za neúčinný právní úkon bez přiměřeného protiplnění neprohlásí takové jednání, které představovalo:
- příležitostný dar v přiměřené výši,
- plnění, kterým bylo vyhověno ohledům slušnosti,
- plnění uložené právním předpisem, nebo
- plnění, o kterém dlužník se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládal, že z něj bude mít přiměřený prospěch (zároveň nesmělo jít o úkon vůči osobě blízké).
Pokud darování spadá pod některou z těchto čtyř výjimek, což bude i náležitě prokázáno, nemá insolvenční soud důvod takové darování prohlásit za neúčinné vůči věřitelům. Pokud chce dlužník řešit své oddlužení a je si vědom toho, že v minulosti nějaký majetek daroval, určitě je vhodné využít právní pomoc advokáta.
Příklad: Samotnému darování předcházelo to, že se otec se synem nepohodli, syn se do svého rodiště nechtěl vrátit a odmítl se o dům starat, jelikož svou rodinu měl jinde. Vzhledem k tomu, že otec svou žádostí sledoval pouze to, aby byl dům ve vlastnictví toho, kdo se zasloužil o jeho udržování, náš dlužník žádosti vyhověl a svou polovinu stejně jako ji bezúplatně nabyl, tak ji i darováním převedl na svou sestru.
Jak se proti žalobě bránit
Pokud i přesto insolvenční správce podá tzv. odpůrčí žalobu (tedy žalobu, kterou se domáhá prohlášení úkonu za neúčinný), bude zahájen tzv. incidenční spor. Žalobu insolvenční správce podává na osobu, která měla z neúčinného právního úkonu prospěch (tzn. obdarovaný). Insolvenční soud tuto osobu vyzve k tomu, aby se k žalobě správce vyjádřil. Zde má obdarovaný možnost prokázat, že darování jednu ze zákonných výjimek splnilo.
Příklad: V našem případu byla splněna výjimka, že darováním bylo vyhověno ohledům slušnosti. Obdarovaný před soudem prokázal, že k darování skutečně došlo právě na základě žádosti otce (jeho výpovědí), který rovněž potvrdil hádku mezi ním a synem. Vzhledem k tomu, že splnění této výjimky bylo prokázáno, soud žalobu insolvenčního správce zamítl.
Co když ale insolvenční správce vyhraje?
I když se dlužník a obdarovaný ze všech sil žalobě insolvenčního správce bránili, je možné, že soud naplnění ani jedné z výjimek neshledá. To může být způsobeno různými okolnostmi darování, které mohou během dokazování vyjít na povrch.
Příklad: Insolvenční správce v průběhu zjišťování okolností darování zjistil, že otec i obdarovaná o dluzích svého bratra věděli. Byli si vědomi i toho, že polovina domu je ohrožena exekucí a že se již chystají kroky k prodeji. O dům se staral pouze otec, přičemž sestra v domě již pět let nebydlí. Aby dům před exekucí ochránili, domluvili se na převodu polovičního podílu na sestru.
Z tohoto příkladu vyplývá, že dlužník úmyslně před věřiteli svůj majetek ukrývá v rámci rodiny. Insolvenční soud tedy žalobě insolvenčního správce vyhoví a darování prohlásí za neúčinné.
Obdarovaný musí majetek vydat insolvenčnímu správci
Co se stane dál? Věřitelé mají v takovém případě právo na to, aby byla jejich pohledávka uspokojena i z tohoto majetku. Obdarovaný má povinnost takto nabytý majetek vydat insolvenčnímu správci, který jej prodá a výtěžek použije na úhradu věřitelům. A to i tehdy, pokud je schváleno oddlužení splátkovým kalendářem.
Potřebujete pomoci s oddlužením? Obraťte se na zkušeného insolvenčního poradce v místě vašeho bydliště.
