Popírání pohledávek věřitelů v insolvenčním řízení. Dlužníku, braň se!

V každém insolvenčním řízení věřitelé přihlašují své pohledávky proti dlužníkovi. A tyto jejich přihlášené pohledávky se přezkoumávají. Dlužník má právo rozporovat přihlášené pohledávky, jenže v praxi se s tímto příliš často nesetkáme. Naopak setkáme se s tím, že dlužník neví, oč se jedná a jaké má možnosti či kdo by měl co činit. Tento článek je souhrnem nejdůležitějších bodů, na které by měl dlužník při svém insolvenčním řízení v této jeho fázi jednoznačně dávat pozor. Jedná se totiž o jeho budoucnost.

Základní postupy

Do insolvenčního řízení musejí věřitelé své pohledávky přihlásit, chtějí-li, aby v něm obdrželi plnění na své pohledávky. Děje se tak přihláškou, pro kterou jsou stanovena pravidla co do její podoby i obsahu. Věřitel musí uvést na základě čeho pohledávku vůči dlužníku má (tzv. právní důvod či titul), jak je veliká a případně jaké je její pořadí s ohledem na uspokojení. Zajištěný věřitel pak musí připojit i důvody zajištění a co je předmět zajištění.

Přihlášené pohledávky je povinen přezkoumat insolvenční správce. A tento vyzve dlužníka, aby se k nim vyjádřil. Následně správce sestaví seznam přihlášených pohledávek, jenž je podkladem pro jednání před soudem. Toto jednání se nazývá přezkumné jednání a dochází na něm k přezkoumání pohledávek věřitelů.

Na přezkumném jednání, na nějž je dlužník osobně zván, mají správce, dlužník i věřitelé naposled možnost popřít přihlášené pohledávky. A to co do pravosti (tzn. že pohledávka neexistuje, již zanikla či byla promlčena), co do výše (tzn. pohledávka je přihlášena v nesprávné výši) nebo co do pořadí pohledávky.

Bohužel zákon výslovně stanoví, že popření pohledávky dlužníkem nemá v zásadě vliv na zjištění pohledávky. Nicméně námitky dlužníka vždy mohou být podnětem nejen pro soud, ale i pro insolvenčního správce k prověření, zda nedochází k poškozování některého z věřitelů či zda jsou ze strany soudu u správce plněny povinnosti v souladu se zákonem.

Nač by si měl dlužník dát pozor?

Už při přihlášení pohledávek věřiteli je nastaven mechanismus, který může způsobit, že věřitel přijde úplně o možnost cokoli v rámci insolvenčního řízení obdržet. Zjednodušeně platí následující. Bude-li v insolvenčním řízení zjištěna přihlášená pohledávka věřitele tak, že zjištěná hodnota pohledávky bude činit méně než 50 % hodnoty pohledávky přihlášené, nebude se k takto přihlášené pohledávce vůbec v řízení přihlížet.

Zde je tedy více než vhodné, aby dlužník přihlášené pohledávky, respektive jejich přihlášenou výši hlídal a na uvedený nesoulad, zde tedy ohledně výše pohledávky, soud či insolvenčního správce upozornil. Může tak zabránit přihlášení pohledávky nekale jednajícího věřitele.

V průběhu celého procesu přihlašování pohledávek věřiteli může dlužník (a měl by) kontrolovat, zda jsou proti němu přihlášené pohledávky pravé (tedy zda existují), zda jsou přihlášeny ve správné (rozumí se ne neoprávněné) výši a zda jsou přihlášeny ve správném pořadí. Stejně tak může dlužník popírat i zajištění či jeho výši nebo pořadí u přihlášky pohledávky zajištěného věřitele. Zjistí-li dlužník nesoulad v něčem z výše uvedeného, je pouze na něm, aby upozornil na tuto okolnost insolvenčního správce a soud. Ve znění zákona by měl takovouto pohledávkou popřít.

Popřením pohledávky rozumějme písemný úkon, tedy dopis či listinu, na které dlužník uvede, že danou pohledávku přihlášenou věřitelem popírá a proč (z jakého důvodu). Současně i uvede správné údaje o pohledávce, případně jejím zajištění.

Jak na seznam pohledávek?

Výše jsme zmínili, že insolvenční správce sestavuje seznam pohledávek přihlášených věřiteli a že vyzývá dlužníka, aby se k tomuto seznamu vyjádřil. Děje se tak před přezkumným jednáním.

Je vhodné připomenout, že již v tomto okamžiku, tedy v době, kdy se dlužník vyjadřuje k seznamu pohledávek, by měl insolvenčnímu správci uvést všechny důvody a okolnosti, které chce či může vůči jednotlivým pohledávkám namítat. Naopak není vhodné bezmyšlenkovitě připojit svůj podpis s tím, že na přezkumném jednání uvedu soudu své námitky.

Přezkumné jednání je zpravidla vedeno tak, že se právě na seznam pohledávek vytvořený správcem odkazuje, stejně tak se odkazuje i v seznamu uvedené stanovisko dlužníka. Proto bude situace dlužníka, jenž seznam pohledávek odsouhlasí a následně bude některou pohledávku popírat, daleko složitější a bude i náročnější soudu své jednání a počínání vysvětlit.

Závěr

V tomto článku jsme chtěli všem dlužníkům v insolvenčním řízení (ať už jde o konkurz, reorganizaci či nejčastěji oddlužení, tzv. osobní bankrot) připomenout, že i v něm mají svá práva a mají možnost chtít plnění povinností ze strany ostatních subjektů v řízení. Tak jako v řadě jiných situací i v insolvenčním řízení jednoznačně platí, že dlužník by se měl o svá práva starat, stejně jako by měl upozorňovat na neplnění či porušení povinností ostatních subjektů v řízení. A tato aktivita dlužníka je o to důležitější, neboť se jedná zpravidla o jeho majetku a jeho budoucnosti.