Volejte zdarma 800 11 44 11
Vyhledávání

Je možné podnikat při oddlužení? Jaká jsou případná rizika?

Zahájení podnikání během insolvence (oddlužení) dlužníkovi nic a nikdo nebrání. Pokud splní podmínky stanovené právní úpravou (živnostenský zákon, případně jiné speciální zákony upravující podnikatelskou činnost) může podnikat bez ohledu na probíhající insolvenční řízení. Insolvenční zákon podnikání nezakazuje.

Některé podnikatelské činnosti nelze vykonávat při insolvenčním řízení. Důvodem je zpravidla požadavek na tzv. bezúhonnost osoby podnikatele – živnostníka. Příkladem může být činnost vázaného zástupce podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, nebo podle zákona o spotřebitelském úvěru, případně podle zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích.

Tíží vás dluhy a exekuce? Nevíte, komu a kolik dlužíte? Potřebujete poradit s oddlužením či snížením splátek?

Chci nezávaznou konzultaci zdarma

Oznámení podnikatelské činnosti správci

Zahájení podnikatelské činnosti doporučujeme oznámit bez zbytečného odkladu insolvenčnímu správci. Případně jej o tomto kroku dopředu informovat. Důvodem je změna v pravidlech, která platí pro určování srážek z příjmů dlužníka – podnikatele pro oddlužení. Zahájením podnikatelské činnosti začínají pro dlužníka i správce platit jiná, insolvenčním zákonem stanovená pravidla pro provádění srážek pro oddlužení.

Zjednodušeně je dlužník – podnikatel povinen splácet měsíčně tzv. zálohovou splátku. Ta se určuje ze zisku dlužníka z podnikání. Pokud nebyl dlužník – podnikatel v zisku či neměl ještě daňové přiznání, dokládá se výše příjmu dlužníka přehledem reálných příjmů a skutečně vynaložených výdajů dlužníka ve sledovaném daňovém období. Základem pro stanovení zálohové splátky je pak rozdíl mezi reálnými příjmy a výdaji.

Pokud nelze zjistit příjem dlužníka – podnikatele ani tímto způsobem, pak se použije fikce, že se zálohová splátka stanoví z průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství.

Zálohová splátka je stanovena vždy na dlužníkovo zdaňovací období. Na konci zdaňovacího období je dlužník povinen předložit správci účetnictví a správce provede revizi výše zálohové splátky. Pokud byla splátka vyšší než skutečné příjmy dlužníka, může soud upravit na žádost dlužníka její výši pro následující období. Pokud byla zálohová splátka nižší, než by mohla dle skutečného zisku dlužníka – podnikatele být, pak je dlužník povinen uhradit nedoplatek do 30 dnů od výzvy insolvenčního správce k úhradě nedoplatku.

Všechny výše uvedené okolnosti by měly být pečlivě uváženy při zahájení podnikatelské činnosti během oddlužení. I když zahájení podnikání nebrání, mají významné důsledky pro průběh oddlužení. Nevíte, jak přesně postupovat? Obraťte se na naše specialisty ZDE.

 

§ 398b insolvenčního zákona

Splátkový kalendář fyzické osoby – podnikatele
(1) Při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je dlužník, který je fyzickou osobou – podnikatelem, povinen do doby podání písemné zprávy o splnění oddlužení měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku, která se určí podle tohoto ustanovení. Ustanovení § 398 není dotčeno.

(2) V rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty uloží insolvenční soud dlužníkovi povinnost měsíčně splácet nezajištěným věřitelům z jeho příjmů z podnikání minimální nevratnou částku (dále jen „zálohová splátka“).

(3) Zálohová splátka se určí z jedné dvanáctiny zjištěného zisku dlužníka za poslední zdaňovací období podle zvláštního zákona73) předcházející podání návrhu na povolení oddlužení a vypočte se ve výši, v jaké mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky29). Nebyla-li podnikatelská činnost vykonávána po celé zdaňovací období, určí se zálohová splátka z podílu zjištěného zisku a počtu měsíců, po kterou dlužník vykonával podnikatelskou činnost.

(4) Nelze-li zálohovou splátku dlužníka určit postupem podle odstavce 3, určí se po vyjádření insolvenčního správce k očekávaným budoucím měsíčním příjmům dlužníka vycházejícím z rozdílu jeho reálně dosažených příjmů a reálně vynaložených výdajů za dobu jeho podnikání.

(5) Nelze-li zálohovou splátku dlužníka určit ani postupem podle odstavce 4, určí se zálohová splátka z částky odpovídající měsíční průměrné mzdě v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.

(6) Dlužník je povinen na konci každého zdaňovacího období podle zvláštního zákona73) předložit insolvenčnímu správci účetnictví či daňovou evidenci, přiznání k dani z příjmů a výpisy z účtů, popřípadě další listiny osvědčující jeho příjmy a výdaje; tuto povinnost dlužník nemá po podání zprávy insolvenčního správce o splnění oddlužení, na základě které vezme insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení. Splátkovou částku následně určí insolvenční správce z jedné dvanáctiny zjištěného zisku dlužníka za zdaňovací období a vypočte se ve výši, v jaké mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky29) (dále jen „referenční srážka“).

(7) Je-li součet zálohových splátek splacených dlužníkem za dané zdaňovací období nižší než součin referenční srážky a počtu měsíců, po něž v daném zdaňovacím období oddlužení trvalo, vyzve insolvenční správce dlužníka k uhrazení nedoplatku ve výši rozdílu mezi těmito částkami; dlužník je povinen nedoplatek uhradit bez zbytečného odkladu. V odůvodněných případech může soud na návrh dlužníka určit jinou výši nedoplatku; toto rozhodnutí doručuje insolvenční soud zvlášť pouze dlužníkovi a odvolání proti němu není přípustné.

(8) Je-li součet zálohových splátek splacených dlužníkem za dané zdaňovací období vyšší než součin referenční srážky a počtu měsíců, po něž v daném zdaňovacím období oddlužení trvalo, může insolvenční soud na návrh dlužníka pro následující zdaňovací období stanovit jinou výši zálohové splátky; toto rozhodnutí doručuje insolvenční soud zvlášť pouze dlužníkovi a odvolání proti němu není přípustné. Insolvenční soud může stanovit jinou výši zálohové splátky také tehdy, jestliže o to požádá dlužník pro změnu poměrů. Soud tak učiní jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že je výše dosavadních zálohových splátek způsobilá ohrozit plnění splátkového kalendáře nebo že míra uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů bude vyšší i při jiné výši měsíčních splátek.

(9) Pokud má dlužník mimo příjmů z podnikání také další příjmy, z nichž splácí pohledávky věřitelů podle § 398 odst. 3, nepoužije se při určení výše zálohové nebo referenční srážky snížení o základní částku, která nesmí být při výkonu rozhodnutí povinnému sražena z měsíční mzdy, je-li tato základní částka uvažována při určení rozsahu splátky z jiného příjmu. Při určení, ze kterého z příjmů bude dlužníku ponechána základní částka, vezme insolvenční soud v úvahu zejména výši a pravidelnost dosahování jednotlivých příjmů.

Tíží vás dluhy a exekuce? Nevíte, komu a kolik dlužíte? Potřebujete poradit s oddlužením či snížením splátek?

Chci nezávaznou konzultaci zdarma

Pomohli jsme 11 127 lidem z dluhů ve výši 11 381 431 989 Kč.

Kalkulátor oddlužení

Najít řešení
Jste zadlužení? Nestíháte splácet? Můžeme vám pomoci!

Kontaktujte svého poradce

Zvolte kraj
Napište nám 800 11 44 11

Novinky

S oddlužením pomáháme stále – ONLINE

Nemusíte se obávat! I v situaci s omezeními způsobenými koronavirem jsme vám neustále k dispozici! Využijte uvolněný čas k přípravě dokumentů. Jste již v oddlužení? Přečtěte si, zda mají krizová opatření vlády při epidemii dopad na průběh vašeho oddlužení

Pomáhejte s námi lidem!

Hledáme posilu do našeho týmu insolvenčních specialistů. Pokud vás zajímá oblast oddlužení a hledáte přátelský kolektiv, pak jste zde správně.