Hledáme posilu do kanceláře v Ústí nad Labem
Do zavedené pobočky advokátní kanceláře v Ústí nad Labem hledáme nového kolegu či kolegyni na pozici insolvenční specialista.
Může podnikatel do oddlužení? Co si musí připravit a jak požádat o oddlužení? Jak probíhá povolení a schválení oddlužení? Jak se stanoví měsíční srážky pro oddlužení?
Může. Podnikatel – fyzická osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) může jít do insolvence. Není zde žádná překážka bránící úspěšnému oddlužení podnikatelů, jako tomu bylo v minulosti. Vstup do oddlužení je pro podnikatele upraven stejně, jako pro osoby nepodnikající.
Základní podmínkou pro úspěšnou žádost o insolvenci je, aby se dlužník – podnikatel nacházel v úpadku, nebo aby mu úpadek hrozil. Zjednodušeně je úpadek situace, kdy má dlužník více věřitelů, u nich dluhy po splatnosti déle jak 30 dnů a tyto není schopen splatit. Nebo se jedná o situaci, kdy dlužník sice v úpadku ještě není, ale s ohledem na všechny okolnosti se dá předpokládat, že u něj úpadek nastane (toto je hrozící úpadek).
Podmínka pro vstup do insolvence je splněna i tehdy, kdy je podnikatel předlužen – jeho závazky jsou vyšší než jeho majetek a není schopen je uhradit.
K tomu, aby insolvence začala, musí podnikatel podat návrh na povolení oddlužení. Návrh na povolení oddlužení se podává spolu s insolvenčním návrhem. V případě, kdy bylo insolvenční řízení zahájeno na návrh věřitele, podává dlužník – podnikatel návrh na povolení oddlužení samostatně. Musí jej podat ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí soudu o zahájení insolvenčního řízení.
Podnikatel si musí ke svému návrhu připravit povinné přílohy, zejména sestavit seznam svého majetku včetně majetku, který používá k podnikání, dále sepsat seznam svých zaměstnanců a přehled o příjmech za posledních 12 měsíců stejně jako podklady k očekávaným příjmům v následujícím roce.
K samotnému sepisu a podání návrhu na povolení oddlužení musí podnikatel využít služeb k tomu zákonem vyjmenovaných osob, kterými jsou advokáti, exekutoři, notáři, insolvenční správci nebo osoby s akreditací udělenou Ministerstvem spravedlnosti. Sám si může návrh sepsat a podat jen v případě, kdy absolvoval magisterské studium ekonomického nebo právního směru nebo vykonal úspěšně zkoušku insolvenčního správce.
Návrh na zahájení insolvence se podává k místně příslušnému soudu, kterým je krajský soud, v jehož obvodu má podnikatel bydliště.
Poté, co soud obdrží návrh na zahájení insolvence podnikatele, vydá vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení. Jejím zveřejněním v insolvenčním rejstříku se insolvenční řízení dlužníka – podnikatele zahajuje. Soud má na vydání vyhlášky 3 dny od doručení návrhu na povolení oddlužení.
Po přijetí návrhu dlužníka – podnikatele soud návrh prověří, zda z něj vyplývá, že je dlužník – podnikatel v úpadku, nebo hrozícím úpadku, nebo zda je předlužen. Bez existence úpadku, hrozícího úpadku nebo předlužení na straně podnikatele nemůže soud o insolvenci rozhodovat a nemůže v řízení ani pokračovat. Proto insolvenční soud řízení zastaví, pokud z návrhu úpadek, předlužení nebo hrozící úpadek na straně podnikatele nevyplývá.
Podobně soud řízení zastaví i v případě, kdy z návrhu nebude zřejmé, že je dlužník – podnikatel schopen hradit svým věřitelů ze svých příjmů alespoň minimální měsíční splátku. Proto je vhodné připojit rovnou k návrhu dostatek podkladů, z nichž vyplývají informace o příjmech podnikatele a jeho nákladech spojených s podnikatelskou činností.
Pokud soud nezjistí důvody pro odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, povolí podnikateli jeho oddlužení.
Po povolení oddlužení soudem nastává období, kdy se věřitelé přihlašují do insolvenčního řízení se svými pohledávkami za dlužníkem – podnikatelem. Říká se, že věřitelé podávají přihlášky svých pohledávek. Na podání přihlášek mají věřitelé 2 měsíce od povolení oddlužení soudem.
Po povolení oddlužení je správce mimo jiné povinen přezkoumat majetkové poměry dlužníka – podnikatele. Za tím účelem si s dlužníkem sjedná osobní schůzku. V případě potřeby může vyžadovat vstup do dlužníkova obydlí nebo do jeho provozoven, předložení dokladů k podnikání, účetnictví i daňové evidence. Insolvenční správce bude za účelem vypracování zprávy pro oddlužení prověřovat i příjmy dlužníka z jeho podnikatelské činnosti a náklady na tuto činnost vynaložené. Cílem je zjistit, zda je dlužník – podnikatel schopen splácet svým věřitelům v oddlužení alespoň zákonem stanovenou minimální měsíční splátku.
V rozhodnutí, kterým soud oddlužení dlužníka – podnikatele povoluje, rovněž určí insolvenčního správce. Insolvenční správce je pověřen výkonem mnoha činností v insolvenci, například prověřením přihlášených pohledávek věřitelů, zjištěním majetkových poměrů dlužníka, vypracováním zprávy pro oddlužení, na základě které soud rozhoduje, zda dlužníkovi oddlužení schválí či nikoli, a zejména dohledem nad průběhem oddlužení a plněním povinností uložených v něm dlužníkovi.
Poté, co se soud obdrží od správce vypracovanou zprávu o oddlužení, rozhodne o schválení oddlužení dlužníka – podnikatele. Schválí-li jeho oddlužení, uloží mu současně, aby hradil svým věřitelům měsíčně minimální nevratnou částku, tzv. zálohovou splátku.
Výše zálohové splátky se určuje několika způsoby. Přednostně se zálohová splátka určuje jako jedna dvanáctina ze zisku dosaženého dlužníkem – podnikatelem v předchozím zdaňovacím období. V případech, kdy dlužník – podnikatel dosahoval zisku a ten byl dostatečný na splnění minimální splátky pro oddlužení.
Nebyl-li zisk dostatečný, případně žádný, určí se zálohová splátka po vyjádření správce k očekávaným budoucím měsíčním příjmům dlužníka vycházejícím s rozdílu mezi reálně dosaženými příjmy a reálně vynaloženými náklady dlužníka podnikatele na jeho podnikání.
Poslední možností je určení zálohové splátky z průměrné měsíční mzdy dosažené v národním hospodářství za první až třetí kvartál předchozího kalendářního roku.
Zálohové splátky podléhají pravidelnému zúčtování. Na konci zdaňovacího období je dlužník – podnikatel povinen předložit správci účetnictví nebo daňovou evidenci, přiznání k dani z příjmů a výpisy z účtů, případně jiné listiny svědčící o jeho příjmech a výdajích. Správce provede kontrolu a zjistí skutečný zisk podnikatele v předcházejícím období. Z jedné dvanáctiny zisku vypočte způsobem používaným pro výpočet srážky k uspokojení přednostní pohledávky v exekuci tzv. referenční srážku.
Následné správce zjistí, zda byla zálohová splátka dostatečná, nebo zda měl dlužník – podnikatel vyšší příjmy a mohl uhradit svým věřitelům více. Učiní to tak, že referenční srážku vynásobí počtem měsíců, po které se platila zálohová splátka. Je-li výsledek vyšší, než součet uhrazených zálohových splátek, je dlužník – podnikatel povinen doplatit rozdíl. K doplacení jej správce vyzve. Je-li výsledek nižší než součet uhrazených záloh, dlužník nic nedoplácí, ale ani není nic vraceno.
Výši zálohových splátek může soud změnit, úpravu navrhuje dlužník. Navrhnout úpravu zálohových splátek může dlužník i pro změnu poměrů na jeho straně.
V rozhodnutí o schválení oddlužení uloží soud dlužníkovi řadu povinností. Mimo výše uvedené povinnosti předkládat správce účetnictví nebo daňovou evidenci ke kontrole jde zejména a povinnost vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost či o ni usilovat, nezatajovat žádný ze svých příjmů, hodnoty získané dědictvím či darem zpeněžit a výtěžek použít pro mimořádné splátky věřitelům, zasílat soudu a správci dvakrát ročně přehled o svých příjmech a informovat je o změně bydliště či zahájení nebo ukončení podnikání.
Osvobození od dluhů obdrží podnikatel od soudu po úspěšném ukončení oddlužení. K úspěšnému ukončení může dojít v několika situacích.
První je úhrada všech dluhů přihlášených věřiteli do oddlužení. V takovém případě oddlužení soud ukončí poté, co byly dluhy uhrazeny. Zde vydá soud osvobození automaticky po ukončení oddlužení.
Druhá je situace, kdy dlužník – podnikatel uhradí v oddlužení za 3 roky nejméně 60 % pohledávek přihlášených nezajištěnými věřiteli. Zde soud ukončí oddlužení po 3 letech. Zde taky vydá soud osvobození automaticky po ukončení oddlužení.
Třetí situace nastává v okamžiku, kdy po 5 letech trvání oddlužení uhradí dlužník – podnikatel 30 % pohledávek přihlášených nezajištěnými věřiteli. I zde soud vydá osvobození automaticky.
Poslední situace je taková, kdy po 5 letech trvání oddlužení je na přihlášených pohledávkách nezajištěných věřitelů uhrazeno méně než 30 % z jejich hodnoty. Zde soud vydá osvobození jen na základě žádosti dlužníka, shledá-li pro to důvody. Výše srážek a délku oddlužení je možné spočítat v kalkulačce oddlužení.
Po přiznání osvobození od dluhů není dlužník – podnikatel povinen v oddlužení nesplacené či do něj nepřihlášené dluhy hradit.
Podnikat lze i v insolvenci. Zahájení a průběh insolvenčního řízení o oddlužení není překážkou pro výkon podnikání.
Obdobně lze zahájit podnikání během probíhajícího oddlužení (insolvence). V takovém případě je důležité o zahájení podnikání bezodkladně informovat insolvenčního správce. Hlavním důvodem je změna v osobě, která provádí srážky z příjmů dlužníka. Srážky už nebude provádět zaměstnavatel z příjmů dlužníka, ale dlužník sám.
Dalším důvodem je stanovení zálohových splátek dlužníku – podnikateli, které tento bude muset po zahájení podnikání sám platit. Zálohovou splátku určí soud právě na návrh insolvenčního správce.
Pomohli jsme 15 276 lidem z dluhů ve výši 14 133 990 701 Kč.
Do zavedené pobočky advokátní kanceláře v Ústí nad Labem hledáme nového kolegu či kolegyni na pozici insolvenční specialista.
Krásné Vánoce a úspěšný start nového roku 2023! Mějte na paměti, že každá následující minuta je příležitostí k tomu něco změnit. » Jak dodržet novoroční předsevzetí? 💡
Vláda ve středu 21. 12. 2022 schválila úpravu nezabavitelné částky na rok 2023. Od 1. 1. 2023 se změní také koeficient pro její výpočet. Změna se týká až 700 00 dlužníků. V insolvenci a exekuci jim tak po provedení srážek zůstane více peněz. Když k dlužníkům připočteme i jejich rodiny, bude mít změna přímý dopad na živobytí až 1 500 000 lidí. Nárůst nákladů na energie a bydlení se […]