Výměna insolvenčního správce v insolvenci

Kdy v insolvenci dochází k výměně správce? Jaké jsou způsoby, kterými k výměně dochází? Jaké jsou důvody pro výměnu správce? Kdo o výměně správce rozhoduje? Jak správně upozornit na neplnění povinností ze strany správce? Co je stížnost na insolvenčního správce, co má obsahovat a komu stížnost adresovat?

Kdo je insolvenční správce, kdo jej určuje a jaké má povinnosti?

Insolvenční správce je fyzická nebo právnická osoba, která získala oprávnění k činnosti správce od Ministerstva spravedlnosti, a je zapsaná v seznamu insolvenčních správců, který vede Ministerstvo spravedlnosti.

Pro každé insolvenční řízení je určen insolvenční správce. Insolvenčního správce určuje soud a vybírá jej ze seznamu, který si vede pro svůj obvod. A to podle pořadí registrace provozovny správce v obvodu soudu.

Insolvenční správce má povinnost provádět důležité úkony v insolvenčním řízení, zejména přezkoumávat přihlášky pohledávek věřitelů a provádět zpeněžení majetkové podstaty. Plní i řadu dalších úkolů. Na jeho činnost dohlíží insolvenční soud.

Kdy v insolvenčním řízení dochází k výměně správce?

K výměně insolvenčního správce v insolvenci může docházet pouze odvoláním správce nebo zproštěním insolvenčního správce výkonem funkce. O odvolání správce nebo o jeho zproštění rozhoduje insolvenční soud.

Jaký je rozdíl mezi odvoláním a zproštěním správce? Odvolání správce používá insolvenční soud v případech, kdy nedošlo k porušení v plnění povinností správcem v insolvenci. Naopak ke zproštění správce od výkonu jeho funkce přistoupí soud v případech, kdy správce řádně neplní povinnosti uložené mu zákonem nebo soudem.

Odvolání správce

Soud odvolá správce zejména v případě, kdy pro odvolání existují důležité důvody (jiné než neplnění povinností). Mezi takové důležité důvody můžeme zařadit například:

• dlouhodobou neschopnost výkonu funkce správce
• střet zájmů v případě, kdy je současně správce advokátem dlužníka nebo některého z věřitelů
• vysoké pracovní vytížení na straně správce bránící efektivnímu průběhu insolvence a podobně.

Důvodem pro odvolání správce je i zánik oprávnění správce k výkonu činnosti nebo pozastavení jeho oprávnění k výkonu činnosti. K zániku oprávnění dochází tehdy, když správce nesplňuje podmínky stanovené zákonem pro výkon činnosti, nebo již správcem být nechce. Pozastavení oprávnění k činnosti správce je pak dočasné přerušení oprávnění k činnosti na žádost správce, nebo může jít o sankci ze strany Ministerstva spravedlnosti, které na činnost všech správců dohlíží.

O odvolání správce rozhoduje vždy soud, návrh k odvolání mu mohou dát správce, věřitelský orgán (věřitelský výbor) nebo dlužník. Soud může o odvolání rozhodnout i bez návrhu.

Zproštění správce výkonem funkce v oddlužení

Ke zproštění správce výkonem funkce přistupuje v insolvenci soud v případě, že správce neplní řádně své povinnosti, nebo nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí, případně závažně porušil důležitou povinnost, uloženou mu zákonem nebo soudem.

Navrhnout zproštění správce výkonem funkce může dlužník nebo věřitelský orgán. Soud může o zproštění rozhodnout i bez návrhu ze své vlastní iniciativy.

V praxi bude vždy záležet na konkrétních okolnostech a jejich posouzení soudem, zda zde důvody pro zproštění správce výkonem jeho funkce jsou či nikoli.

Kdo o výměně insolvenčního správce rozhoduje?

O výměně správce (odvolání i zproštění) rozhoduje insolvenční soud, který dané insolvenční řízení vede. Pokud o odvolání nebo zproštění správce rozhodne, jmenuje současně správce nového.

Výměnu správce mohou provést i věřitelé. Tito se mohou na schůzi věřitelů usnést, že odvolávají soudem ustanoveného správce a že ustanovují správce nového. Toto usnesení schůze věřitelů následně potvrzuje insolvenční soud.

Ministerstvo spravedlnosti dohlíží pouze v obecné rovině

Ministerstvo spravedlnosti oproti tomu není tím, kdo rozhoduje o výměně správce v insolvenčním řízení. Jeho prací je výkon dohledu nad činností správců v obecné rovině. Zejména dohlíží, zda správce splňuje zákonné podmínky pro činnost správce, zda plní povinnosti stanovené zákonem o insolvenčních správcích a zda opakovaně neporušuje své povinnosti stanovené insolvenčním zákonem. Při zjištění nedostatků pak může správci odejmout povolení k činnosti, nebo jeho činnost pozastavit. 

Jak postupovat, pokud chci požádat o výměnu správce?

Pro výměnu správce (odvolání o zproštění) musí existovat konkrétní a pádné důvody. Chce-li dlužník podat návrh na odvolání nebo zproštění správce, říká se podat stížnost, musí ve své stížnosti uvést konkrétní důvody pro výměnu správce.

Mezi nejpádnější důvody pro výměnu správce patří situace, kdy:

• neplní řádně své povinnosti 
• nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí
• závažně porušil důležitou povinnost uloženou mu soudem nebo zákonem
• ztratil povolení k činnosti nebo má oprávnění k činnosti pozastaveno Ministerstvem spravedlnosti

Stížnost na insolvenčního správce musí být zaslána insolvenčnímu soudu

Připravenou stížnost musí dlužník zaslat insolvenčnímu soudu, který o ní bude rozhodovat. Stížnost bude nejprve zveřejněna v insolvenčním rejstříku u dotčeného insolvenčního řízení dlužníka. Následně soud zpravidla vyzve správce k vyjádření, k čemuž mu stanoví přiměřenou lhůtu. Po vyjádření správce soud posoudí důvodnost stížnosti. Pokud ji shledá důvodnou, rozhodne o přijetí odpovídajícího opatření.

Ustanovení nového správce bez zbytečného odkladu

Rozhodne-li soud o odvolání nebo zproštění správce, ustanoví bez zbytečného odkladu správce nového. Rozhodnutí o odvolání nebo zproštění správce i rozhodnutí o ustanovení nového správce bude zveřejněno v insolvenčním rejstříku. Rozhodnutí o stížnosti, případně rozhodnutí o ustanovení nového správce nejsou dlužníku doručovány do vlastních rukou.

Kdy podat stížnost na správce Ministerstvu spravedlnosti?

Ministerstvo spravedlnosti uděluje správcům oprávnění k činnosti, vede seznam insolvenčních správců, a dohlíží nad činností správců a plnění jejich povinností.

Stížnost na správce Ministerstvu spravedlnosti má smysl v okamžiku, kdy správce porušuje povinnosti stanovené mu zákonem o insolvenčních správcích.

Jedná se například o situaci, kdy insolvenční správce:

• nemá pojištění
• nemá odpovídající zkoušky
• neuhradil správní poplatek za výkon své činnosti
• nemá řádně ohlášenou provozovnu
• neplní povinnosti stanovené v insolvenčním zákoně (v obecné rovině)

K podání stížnosti na insolvenčního správce k Ministerstvu spravedlnost existuje detailní postup. 

Po obdržení stížnosti na insolvenčního správce Ministerstvo spravedlnosti stížnost vyhodnotí, prověří a zpravidla ve lhůtě 30 dnů vyrozumí pisatele o postupu, který na základě stížnosti provede. Ministerstvo nepotvrzuje přijetí stížnosti a vede komunikaci se stěžovateli pouze písemnou formou.

Jste v insolvenčním řízení a potřebujete právní pomoc? Nevyhovuje vám komunikace a jednání se správcem? Je důležité si uvědomit, že správce není poradce dlužníka, nýbrž kope především za věřitele. Všechny změny a potřebné záležitosti by si tak dlužník měl řešit sám. Někdy jsou však situace velmi složité a využít služeb advokáta se vyplatí. Máte podobný problém? Stačí kontaktovat naše kolegy a probrat to s nimi.