Důsledky úmrtí dlužníka v oddlužení pro dědice a manžela
Dědictví může mít i hořký nádech, pokud se v něm dědí dluhy. Dluhy v dědictví – ať už se jedná o dluhy po smrti syna, po zemřelém otci, manželovi, či jiných příbuzných – řeší ročně v ČR stovky lidí. Když zemře osoba, která se nacházela v oddlužení, její insolvence se ukončí a nesplacené dluhy se stanou součástí dědictví. Dědění dluhů není nevyhnutelné – dědic má právo se rozhodnout, jak s dědictvím, a tedy i s dluhy v dědictví, naloží.
Co se děje s oddlužením po smrti dlužníka?
Smrt dlužníka má na jeho insolvenci zásadní vliv. Dlužník, hlavní účastník insolvenčního řízení, je nepostradatelný pro existenci a průběh insolvenčního řízení. Dojde-li k jeho úmrtí, nemůže insolvence pokračovat, neboť zanikl jeden z hlavních účastníků. Po smrti dlužníka insolvenční soud řízení zastaví, čímž dojde k jeho ukončení.
Co se stane s dluhy po smrti dlužníka?
Následuje dědické řízení, ve kterém se projednává dědictví zemřelého dlužníka. Do dědictví jsou vedle všeho majetku zahrnuty i dluhy po zemřelém manželovi, otci, rodičích, …, zkrátka po zemřelém dlužníkovi. Osud dluhů zesnulého dlužníka záleží pak jen na přístupu dědiců, zda dědictví s dluhy dlužníka přijmou, či odmítnou.
Přijetím dědictví přechází na dědice povinnost dostát všem závazkům
Dluhy po zemřelém (zůstaviteli/dlužníkovi) i nařízené exekuce po zemřelém přechází na dědice. Tito se musejí, pokud o dědictví stojí, vypořádat i se všemi zbylými dluhy zůstavitele, a to v rámci klasického civilně právního procesu, protože insolvenční řízení se po smrti dlužníka zastaví.
Odmítnutím dědictví nenabude dědic majetek ani dluhy
Při odmítnutí dědictví odmítá dědic vše, tedy dluhy i majetek. Nenabude z dědictví nic, ani dluhy. Odmítnou-li dědictví všichni dědici, přechází dědictví na stát s tím, že je-li předluženo, závazky, které z něj nelze uspokojit, zanikají.
Jaký dopad má úmrtí dlužníka v oddlužení na jeho dědice?
Úmrtí dlužníka v oddlužení nemá na jeho dědice žádný zvláštní dopad. Úmrtí dlužníka v insolvenci povede k zastavení insolvenčního řízení pro zánik jednoho z hlavních účastníků. Dědicové dlužníka nemohou do řízení vstoupit místo původního dlužníka a pokračovat v něm, toto zákon neumožňuje.
Smrt dlužníka tak bude mít pro jeho dědice obvyklý význam – dojde k zahájení dědického řízení, do kterého budou zahrnuty vedle majetku dlužníka (zůstavitele) i jeho závazky. A je na dědicích, zdali dědictví přijmou, nebo jej odmítnou.
Ukončení insolvence a dědictví po manželovi
Důsledky úmrtí dlužníka v insolvenci pro jeho zbylého manžela se budou lišit podle toho, zda byl zemřelý dlužník v oddlužení sám, nebo šlo o společné oddlužení manželů, kdy byl dlužník v oddlužení společně se svým manželem.
A) Zemřelý dlužník byl v insolvenci sám
V případě, že byl v insolvenci dlužník sám, bez svého manžela, dojde jeho smrtí k zastavení insolvence soudem. Pro zánik jednoho z hlavních účastníků řízení. Zbylý manžel se stává dědicem a rozhoduje se, spolu s případnými dalšími dědici, zda dědictví po zesnulém dědici přijme, či nikoli.
B) Zemřelý dlužník byl ve společném oddlužení manželů
Jinak je tomu u společného oddlužení manželů. Toto je charakteristické tím, že po dobu jeho trvání se na oba dlužníky (manžele), kteří se ve společném oddlužení nacházejí, hledí, jako by se jednalo o jediného dlužníka.
V praxi tato zákonná nevyvratitelná domněnka znamená, že smrtí jednoho z manželů nedochází k zániku hlavního účastníka, protože v řízení stále figuruje druhý z manželů, a insolvenční řízení dále pokračuje.
Nyní se však pro potřeby oddlužení provádějí srážky pouze z příjmů zbylého manžela, což může mít nepříznivý vliv na plnění oddlužení. A nedostatečné plnění oddlužení může vést ke zrušení celé insolvence, a tím nezískání osvobození od dluhů pro zbylého manžela – dlužníka.
Kdo platí dluhy po zemřelém?
Zemře-li dlužník s probíhající insolvencí, insolvenční řízení se zastavuje a ukončuje. A jak je to s dluhy v dědictví?
Ať už se jedná o dluhy po zemřelém manželovi, dluhy po rodičích a jiných příbuzných, situaci řeší zákon jasně. Dluhy patří spolu s ostatním majetkem zemřelého dlužníka do dědictví. Platit by je měli tedy dědicové. Přičemž není neobvyklé, že hodnota dluhů v dědictví výrazně převyšuje hodnotu ostatního majetku. Hovoří se pak o předluženém dědictví.
Dědic má právo dědictví odmítnout
Dědictví s dluhy je danajský dar, o který většina dědiců nestojí. Ochranu pro dědice před nabytím předluženého dědictví představuje právo dědice odmítnout dědictví. Dědic může dle § 1485 občanského zákoníku dědictví odmítnout, a to i když není předluženo, ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy byl soudem vyrozuměn o existenci dědictví a právu na jeho odmítnutí.
Odmítnutí dědictví (nejen s dluhy) musí mít formu výslovného prohlášení učiněného dědicem vůči soudu. Tzn. musí obsahovat výslovnou formulaci dědice, že dědictví odmítá. Odmítnutí může být učiněno jak písemně, tak i ústně vůči notáři, jenž v zastoupení soudu vede dědické řízení. Tento o odmítnutí dědictví pořídí záznam a vyžádá si k němu podpis dědice.
Zřeknutí se dědictví s dluhy
Odmítnout lze dědictví pouze jako celek, pokud by dědic odmítl dědictví jen částečně, nebo s nějakou výhradou, je odmítnutí neplatné. Odmítnutím dědictví se dědic zbaví odpovědnosti za dluhy zůstavitele (zesnulého).
TIP: Dědí se dluhy? Ano! Nejste si jistí, co dědictví zahrnuje? Vyžádejte si právo nahlédnout do spisu o dědictví před jeho přijetím, ať vás nic nepřekvapí.
Lze doplatit za zesnulého dlužníka jeho oddlužení?
Nelze. Důvodem je skutečnost, že po smrti dlužníka, který se nacházel v oddlužení, dochází k zastavení insolvenčního řízení a jeho ukončení. Z důvodu zániku jednoho z hlavních účastníků řízení.
Dědic nemá možnost doplatit oddlužení zesnulého dlužníka, ani nemůže v jeho oddlužení pokračovat. Takováto koncepce je právně nepřípustná.
Dědic ale může uhradit dluhy zemřelého dlužníka poté, co přijme dědictví. Součástí dědictví jsou i dluhy zůstavitele (zemřelého) a tyto přijetím dědictví přecházejí na dědice. Má-li tedy dědic v úmyslu uhradit dluhy za zesnulého dlužníka, může tak učinit poté, co nabyde dědictví.
Jak postupovat jako dědic zesnulého dlužníka v oddlužení?
Zemře-li dlužník, u kterého probíhá oddlužení, je potřeba jeho smrt oznámit insolvenčnímu správci a insolvenčnímu soudu. Dokladem prokazujícím úmrtí dlužníka je jeho úmrtní list. Po jeho předložení insolvenční správce oznámí soudu skon dlužníka a insolvenční soud insolvenci zastaví.
Doporučujeme tedy po úmrtí dlužníka, aby jeho dědicové ihned danou okolnost písemně oznámili insolvenčnímu správci a oznámení doplnili kopií úmrtního listu. Následně správce potvrdí soudu dlužníkovu smrt a ten insolvenční řízení zastaví.
Co když je jeden z dědiců v insolvenci?
Pokud je dědic v insolvenci, měl by o této skutečnosti informovat jak notáře, který řídí vypořádání pozůstalosti, tak svého insolvenčního správce. Takový dlužník – dědic je totiž povinen veškeré dědictví zpeněžit a použít ho na mimořádné splátky věřitelům. Dlužník – dědic v oddlužení navíc nemůže dědictví odmítnout bez souhlasu insolvenčního správce. A ten bude souhlasit jen výjimečně, např. pokud je dědictví předlužené. Zamlčení dědictví správci je i důvodem ke zrušení oddlužení.
